Život plný průšvihů
Amerického herce a dramatika Tracyho Lettse bych směle nazvala Eugenem O’Neillem dneška. Jeho hry jsou – navzdory různé míře stylizace – dosti autentickým zrcadlem života lidí amerického Středozápadu. Podobně jako O’Neill mapuje život amerického maloměsta s širokým spektrem společenských tříd, včetně těch okrajových, a rád experimentuje s formou. Na českých jevištích se po oblíbených titulech Zabiják Joe a Srpen v zemi indiánů objevily i jeho novější hry z roku 2017: Protokol o volebním boji na maloměstě a Linda Vista o bídě bílého heterosexuálního muže ve středních letech. Teprve nyní je následovala o rok mladší Mary Page Marlowová, a to hned ve dvojím provedení. V české premiéře ji ve stejný den uvedlo Městské divadlo Zlín a Městské divadlo Brno. O brněnské verzi režiséra Mikoláše Tyce pojednám zde, zlínské se věnuje níže Marcel Sladkowski.
Letts tentokrát svou „obyčejnou hrdinku“ rozdělil na šest „částí“ podle různých životních fází, kterými Mary Page prochází. Každou verzi hraje jiná herečka a vzhledem k tomu, že v každé životní etapě Mary potkává různé lidi (nejen partnery), objeví se postupně na scéně téměř dvacítka postav. Hlavním účelem hry (která, dlužno dodat, nepřekročila kvalitu autorových nejznámějších textů) je ukázat, že každý člověk je v různých fázích života někým jiným. Charakterizovat Mary jako jednu osobu je tedy prakticky nemožné, a vlastně to ani není žádoucí.
Letts navíc neřadí jednotlivé scény chronologicky, a tak se příběh podobá rozházeným dílkům puzzle, které divák skládá společně s herci. Stačí chvilka nepozornosti a unikne vám důležitý detail, takže se v ději můžete velmi snadno ztratit. Kterýsi zahraniční kritik tuto strukturu nazval listováním albem fotografií. Ve hře však zazní ještě jiné připodobnění: Mary v nemocnici vypráví zdravotní sestře, jak napínavá je její práce účetní, která si skládá život klientů podle účtů.
Autor ve svých hrách zachycuje nejen psychologické proměny hrdinů či změny jejich sociálního statusu, ale i politicko-společenské proměny světa kolem nich. Scénograf Marek Cpin to respektoval a vytvořil na jevišti Činoherní scény Městského divadla Brno showroom různých sofa a gaučů, jejichž design se váže ke konkrétní době (s rozpětím téměř sedmdesáti let; Mary se narodila krátce po druhé světové válce).
Na scéně jsou téměř stále přítomny všechny představitelky Mary. V pohybových etudách mnohdy doprovázejí právě rozehrávanou životní epizodu. Vzniká dojem, že se v její hlavě přesypávají útržky vzpomínek jako v krasohledu – v jednu chvíli zdánlivě nedůležitý moment náhle vystoupí do popředí jako déjà vu.
Každá z hereček vlastně vytváří úplně novou postavu, která má s ostatními podobami téže hrdinky jen málo společného. Možná paradoxně právě tohle působí autenticky. Při pohledu do fotoalba shledáme, že se skutečně hodně proměňujeme, a nejde jen o vzhled – neviditelné jizvy uštědřené životem bolí a přibývá jich stále víc.
Nejvýraznější, ale také nejobtížnější roli má Markéta Sedláčková, která ztvárňuje nejstarší Mary (vidíme ji ve věku 59, 63 a 69 let), jež bilancuje svůj život a míří vstříc smrti. Je jemně proměnlivá, a zároveň stabilní ve svém vyrovnaném pohledu na svět a tím je i nejsympatičtější podobou Mary Page.
Další herečky v titulní roli – Radka Coufalová, Lucie Bergerová, Barbora Goldmannová, Barbora Slaninová a Anna Bergerová (alt. Gabriela Čtveráčková) – nabízejí celou škálu vyhraněných podob Mary, od tvrdohlavé holčičky a nadějeplné puberťačky, která chce svůj osud řídit podle předpovědi tarotových karet, přes lehkovážnou sebevědomou svůdkyni a rozvádějící se ženu až po matku zkroušenou smrtí syna na křesle terapeutky a smutně trapnou alkoholičku. Teprve zmoudření na sklonku života jako by Mariiny životní průšvihy zakrylo milosrdným pláštěm odpuštění.
Městské divadlo Brno – Tracy Letts: Mary Page Marlowová. Překlad Klára Vajnerová, úprava textu Mikoláš Tyc a Jan Šotkovský, dramaturgie Jan Šotkovský, režie Mikoláš Tyc, scéna a kostýmy Marek Cpin, hudba Robin Schenk, světelný design David Kachlíř, pohybová spolupráce Adéla Stodolová. Česká premiéra 10. září 2022 (psáno z druhé premiéry 11. září na Činoherní scéně).
Komentáře k článku: Život plný průšvihů
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)