Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2024

ročník 33
10. 12. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kritika

    Život plný vůní

    Na šumperské divadlo je dnes lépe vidět i díky hostování v Praze. Nedávno se v Divadle Kolowrat představila autorská one woman show Ladislavy Jančíkové 3testry. Jestliže někomu název připomene Čechova, jistě to není náhodou, odkazů na jeho hry je ve scénáři, který společně s herečkou napsali režisér inscenace Petr Smyczek a dramaturg Michael Sodomka, mnoho. Jejich prostřednictvím se daří provázat pocity mladé herečky Ireny, která se kvůli práci ocitne daleko od domova, s frustrací čechovovských hrdinek.

    Vůně vybrané diváky rozhodnou, jak bude protagonistka (Ladislava Jančíková) vzpomínat na minulost, komentovat současnost, ale také rozvíjet vize svého života v budoucnosti FOTO PAVEL NESVADBA

    Základem hereckého sóla, v němž vypomohla svým hlasem jako teta na telefonu Bára Hrzánová, je autorská výpověď podle námětu mladé herečky. Tvůrci tedy nakládají s divácky vděčnou kombinací faktů či autentických pocitů umělkyně a příběhu pohybujícího se na pomezí reality a snu, respektive nočních můr. Třeba o první čtené zkoušce Maryši, na kterou kromě protagonistky nikdo nepřijde (nápad pravděpodobně vznikl v době, kdy Jančíková zkoušela titulní roli právě v Maryši).

    Stoupáme po schodech do divadelního sálu, kde nás vítá mladá herečka Irena osobně. Na více než hodinu se staneme součástí jejího světa, jejích nadějí i chvilek zoufalství. Už první sebeparodický výstup ukazuje schopnost herečky shodit sebe sama: „snaživka“ Irena přináší kolegům štrúdl od mamy a kafe od taty, ale z nervozity vše hekticky spořádá sama. Později Jančíková autenticky zprostředkovává pocit frustrace mladé ženy, která se ocitne sama v bytě v cizím městě, separovaná od domova, rodiny a přátel, a tak jí nezbývá než se doslova rochnit ve svých pochybnostech a pocitu nedostatečnosti. Vzdor, s nímž se emancipovala, aby ukázala, že je schopná se o sebe postarat, v této samotě nabobtnává do až hororových vizí a sebelítosti. Toto téma by ovšem na celovečerní one woman show nestačilo. A tak přichází na řadu situace osvětlující název dílka. Jako malá měla Irena tajný kufřík, v němž ukrývala poklady, a nyní je sdílí s publikem. Kromě fotky někdejšího idola Josefa Abrháma jsou v něm malé lahvičky s vůněmi, tedy ony titulní testery, které vám dají k vyzkoušení v parfumerii. Dochází k lehké aktivizaci vybraných diváků: třem z nich nabídne Irena set tří vůní, které symbolizují minulost, současnost a budoucnost. Každý má označit nejsympatičtější vůni a tento výběr předurčí, jak bude protagonistka vzpomínat na minulost, komentovat současnost, ale také rozvíjet vize svého života v budoucnosti. Díky tomuto nápadu je každé představení trochu jiné a Jančíková zároveň může popustit uzdu své fantazii i svému temperamentu.

    Herečka je jako malé dynamo, temperamentně zpívá, tančí, propadá smutku i zoufalství a vzápětí hravosti, radosti ze života a tvorby, jindy zase paroduje výrazové prostředky influencerů či promotérů pochybného zboží. Interakce s diváky není agresivní, spíše je to lehké pohrávání si s náladou publika, které se dívka snaží získat na svou stranu. I když se tu často mluví o zoufalství člověka uzavřeného ve svém světě představ a stísněném pokoji, který se bojí opustit, přece je vyznění minipříběhu spíše optimistické, aniž by to působilo násilně. I když se tu objevují různá klišé, známá z jiných biografických autorských výpovědí, je i tato jedinečná, neboť ji prožíváme s herečkou „tady a teď“. Celý projekt zkrátka nese pečeť autenticity a upřímného nadšení pro věc.

    Je sympatické, že se i v divadle, jehož diváci jsou spíše konzervativní, objevují autorské tituly, které mohou publiku přiblížit méně tradiční divadelní formy. V posledních letech je tato snaha u šumperského divadla výrazná a patrně překvapivá nejen pro místní diváky, ale i pro přespolní (kritiky).

    Divadlo Šumperk – Ladislava Jančíková, Petr Smyczek, Michael Sodomka: 3testry. Režie Petr Smyczek, dramaturgie Michael Sodomka, scéna a kostýmy Kateřina Höferová, pohybová spolupráce Lukáš Šimon. Premiéra 23. září 2023 na malé scéně Hrádek (psáno z představení 7. května 2024 v Divadle Kolowrat, Praha).


    Komentáře k článku: Život plný vůní

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,