The Kitchen lepší famílie
Česká premiéra nejnovější hry německého dramatika a režiséra Maria von Mayenburga Živý obraz je velkým krokem na Malé scéně Východočeského divadla. Společně s autorem se v Pardubicích poprvé představil režisér David Šiktanc, který již inscenoval Mayenburgovy texty Mučedník (pražské Divadlo X10), Ošklivec (Divadlo J. K. Tyla v Plzni) a Kámen (Moravské divadlo Olomouc). Efektivní drobné úpravy překladatele Michala Kotrouše zasadily hru do českého kontextu.
Konceptuální umělec Serge (Petr Borovec) a úspěšný manželský pár – Vilma (Petra Janečková) a Michael (Ladislav Špiner) FOTO KRYŠTOF KALINA
K napsání aktovky prý Mayenburga inspirovala slabost pro uklízečky a zájem o politiku dvojího života, kdy sice máme ideály (včetně boje za práva sociálně slabších), ale nedokážeme je naplňovat. Na modelu klasické frašky o hloupém panstvu a mazané služebné vystavěl mnohovrstevnatou současnou tragikomedii. Kombinuje v ní prvky absurdního dramatu a grotesky s bryskními „vztahovými“ dialogy. Tříčlennou rodinu ukazuje jako živou uměleckou instalaci, donekonečna recyklovatelnou a reprodukovatelnou konstrukci.
Tvůrci odkazují k divadelní estetice Mayenburgovy domovské Schaubühne. Scénu studia vyplňuje otevřený box s prosklenou stěnou a závěsem pro live videoprojekci, přinášející detaily tváří i výstup situovaný do šatny. Sterilně bílé prostředí funkcionalistické vily může umocňovat herecké divadlo. Petra Janečková v roli Vilmy opravdu exceluje, nicméně ostatní herci měli na premiéře ještě limity. Některé zcizovací postupy, především narušování rampy, pak v těsném prostoru zanikají.
Leitmotivem je nejistota, způsobená vyprázdněním hodnot, a hledání hranic. Úspěšný pár má vše, kromě smyslu existence. Na charitu věnují nepotřebné luxusní věci, na zametání před vlastním prahem ovšem potřebují někoho, „kdo nestudoval“. Nová uklízečka se stává lakmusovým papírkem jejich egoismu a katalyzátorem komplexů. Stále ostřejší přestřelky mezi manželi, kteří se vzájemně obviňují z neschopnosti, střídají modelové situace s podřízenou a martyrium trapností. Koláž výstupů připomíná kmitající pružinu, vystřelující do neuralgických bodů.
Egocentrická Vilma se s neupřímnou sebekritikou omlouvá za své myšlenkové konstrukce o zkoušce poctivosti a odmění Natalju důvěrnými řečmi o masturbaci. Pán domu Michael (Ladislav Špiner) se pere s vlastní zbabělostí na všech frontách a při „grilování“ potem páchnoucí uklízečky se utíká k vědeckým argumentům. Všudypřítomný podivínský puberťák Vincent s kamerou a groteskním výrazem smutného klauna (Ondřej Kraus) zachycuje intimní pohnutky přítomných i nahotu uklízečky. Jana Ondrušková tlumí plnokrevnost Natalji minimalistickým, civilním herectvím. Příležitostně dá najevo selský rozum a fyzická práce v jejím podání nese punc povinnosti i životního naplnění. Prostota se stává dokonalostí, za niž ji všichni začínají milovat i nenávidět. Přesun od mentální činnosti k fyzické by byl východiskem pro ně i pro excentrického konceptuálního umělce a nihilistu Serge, jemuž dělá Vilma asistentku. Serge se v monologických intermezzech staví proti všemu a všem, kritickou roli umělce dovádí ad absurdum. Umění a rodina, respektive dvojitá karikatura těchto vykastrovaných pojmů, tvoří rámec inscenace s hororově cynickým závěrem. Paralelu mezi kuchyní – centrem rodinného života – a názvem hnutí The Kitchen pochopí asi jen znalý divák. Inscenace ovšem má dost jiných rovin a dobře interpretovaných, obecně platných psychologických momentů, v katarzi je však rozpačitá.
Východočeské divadlo – Marius von Mayenburg: Živý obraz. Překlad Michal Kotrouš. Režie David Šiktanc, dramaturgie Anna Hlaváčková, výprava Juliana Kvíčalová, hudba Michal Vejskal. Premiéra 17. prosince 2016 na Malé scéně ve dvoře. (Psáno z reprízy 8. ledna 2017.)
Komentáře k článku: The Kitchen lepší famílie
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
