Zlatá sedmnáctá Flora (No. 2)
Nedělní dopoledne navazovalo na tradici divadelních představení pro děti a rodiče. Domácí Divadlo na cucky připravilo interaktivní projekt Koník příběhu aneb Děti, čtete? Cílem je seznámit dětské publikum s knihou – čtení některých pasáží je prokládáno hrou pro děti, která je tematicky zasazena do příběhu. Na Floře byla takto představena kniha Pavla Hrnčíře Plechová Mína. Dvojice průvodců Tomáš Uher a Dominika Šindelková děj i jednání vtipně glosovali a dovedli skupinku dětí (i příběh samotný) do šťastného konce.
Velkému zájmu publika se pak těšila „poobědová“ dvojice představení Divadla T601 Vesmírná pohádka & Divadla koňa a motora Žabáci připravená absolventy KALD DAMU (bez nichž by nebyla Flora Florou). Především „punková“ pohádka o přátelství dvou žabáků Kvaka a Žbluňka byla zběsilou jízdou nápadů, která děti i rodiče nenechala bez zájmu. I přes mírné nelogičnosti děje neztrácelo duo představitelů kontakt s hledištěm, což je u těchto typů produkcí nejdůležitější.
Z důvodů zranění člena souboru Geisslers Hofcomoedianten, kteří se skvěle uvedli předchozí den, byla bohužel zrušena jejich divadelní road-movie Fitzli Putzli. Svůj podíl na rozhodnutí měl možná i vytrvalý déšť (mělo se jednat o venkovní produkci).
Sekci divadelních záznamů Pražského komorního divadla zastupovaly tituly Utrpení knížete Sternenhocha a Proces. Dramatizaci příběhu Josefa K. mohli olomoučtí diváci vidět před pár lety přímo na festivalu. A nutno dodat, že charismatický Martin Finger „umí“ i z plátna!
V podvečer se pak odehrála první repríza YOUWILLDIEANDYOU2 renomované švédské choreografky Charlotty Öfverholm. Pro diváky nestíhající premiéru povinně.
Celý den pak uzavřela skupina L. S. Věk se svou generační výpovědí FUCKING GENERATION aneb zbavme se svých patosů a hymen. Narodili se v 80. letech, dostudovali, založili rodiny, ale je tohle život, který si představovali? Upřímné, ale zároveň komické, hravé, hudební, loutkové, improvizované (úvod, kdy se zjistilo, že v šapitó je příliš světla na užití jediného technického prvku inscenace – UV světla) a svěží. V jednotlivých vzpomínkách na dětství (běžky, hudebka, škola) se najde tak nějak každý divák. Nevím však, jestli se všem zúčastněným podařilo zbavit patosu a nostalgie.
Už ale nefňukejme a pojďme žít. Neprší, obloha se protrhla, začíná nový týden.
Komentáře k článku: Zlatá sedmnáctá Flora (No. 2)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)