Zlínské tripy (No. 4)
…
Tváří letošního ročníku festivalu Setkání 2012 Stretnutie byla slovenská herečka a šansoniérka Szidi Tobias. FOTO JAN KARÁSEK
Čas 17. ročníku divadelního festivalu Setkání 2012 Stretnutie se sobotním dnem definitivně naplnil. A nutno dodat, že s prvotřídní grácií. Takřka celý festivalový finiš byl věnován našim nejmenším, i dětem v nás, a tento fakt se na atmosféře akce rozhodně pozitivním způsobem podepsal. Městské divadlo i jeho okolí se totiž rozžilo spontaneitou, nostalgií i něhou. Koncipovat finále coby Velký festivalový piknik se tedy rozhodně vyplatilo.
Vrcholy posledního dne
V ideální simulaci eskymáckého příbytku je mimořádně útulno (Vojta Švejda a Marcela Máchová v Arktickém Robinsonovi). FOTO DAVID MACHÁČEK
Vojta Švejda a jeho kumpanie se blýskli nehorázně přívětivou inscenací Arktický Robinson aneb Neuvěřitelná putování Jana Eskymo Welzla, jež byla naštěstí koncepcí, hravostí i hereckou kreativností tria Švejda, Beneš, Máchová, na světelné roky vzdálená obvyklé suchopárnosti „životopisně naučných“ jevištních instalací. Jejich arktická odysea s sebou nese všechny parametry zážitku, o který by neměl být žádný divák ochuzen, ať už jest dospělcem, adolescentem či teprve robětem. V ideální simulaci eskymáckého příbytku je zkrátka mimořádně útulno. Pozvání neodmítat!
„Hra Kukura je takový deník doby,“ říká Juraj Kukura, který byl za titulní postavu nominován na Cenu Thálie (na snímku z představení s Janem Hájkem). FOTO OLEG VOJTÍŠEK
Kukura pražského činoherního klubu se zase překvapivě dobře zabydlel na velké scéně MDZ: na rozdíl od bratislavského Prachu se v případě autorské inscenace režiséra – a v tomto případě i dramatika – Martina Čičváka stal přesun z komorní scény prvkem zvýšené kvality jevištního díla. Všichni herečtí aktéři se s diametrálními rozdíly divadelního prostoru popasovali s bravurou, jež naprosto nepřipustila jakékoli interpretační či technické nepřesnosti. Veronice Žilkové ve zdařilé dramatické sebeprezentaci změna prostředí vyloženě prospěla. Inscenační vyústění za dominantní přítomnosti loutky nabylo na lyričnosti i nijak neskrývaném smutku. Nejslabším článkem jinak povedené inscenace tak zůstává její dramatická předloha, a to nejen pro evidentní bernhardovské inspirace, jež hraničí s rabováním, ale především pro dramaturgickou neprokomponovanost jednotlivých segmentů divadelního textu. Pokud se Martin Čičvák chce jako dramatik profilovat i do budoucna, měl by podobné problémy eliminovat. Okamžitě! I přesto byly v případě Kukury ovace ve stoje, tedy jev, jímž zlínské publikum obvykle nezřízeně plýtvá, v podstatě na místě. Inscenaci lze rovněž doporučit všem adeptům divadelního umění coby vhodný studijní materiál. Stejně jako přítomnost na festivalu, který i přes skutečnost, že aktuální vrchnosti se zcela nepozdává, a proto se rozhodla jej nedostatkem financí dusit, stále z českého divadla křeše to nejlepší. Jen tak dále, milý Zlíne, ultimátně prospívej!
Festivalový průvod herců MD Zlín městem. FOTO JAN KARÁSEK
17. ročník festivalu byl rozverně zakončen třetím vrcholem soboty – dvojicí koncertů spřátelených formací, v nichž se v poněkud jiné poloze sugestivně představily dvě, pro žhavou současnost Městského divadla Zlín zásadní persóny: umělecká šéfka souboru Hana Mikolášková – tentokrát jako saxofonistka skupiny Gentle Irony Trio,
Umělecká šéfka MD Zlín Hana Mikolášková je též saxofonistkou skupiny Gentle Irony Trio. FOTO archiv GIT
a herec Marek Příkazký coby zběsilý baskytarista „zlínských Nightwork“, postpunkové akční grupy Franc Alpa.
Marek Příkazký je i členem pardubického tria Do houslí. FOTO Do houslí
Zlínské fanynky své celkem čerstvé idoly zjevně milují, otázkou je, co na to zbytek republiky. Otřese se pozice Vojty Dyka a jeho soukmenovců? Přiletí Zlatý slavíček? Držím vám palce! Stejně jako celému Setkání/Stretnutie. Hodně štěstí do plnoletosti!
P.S. Speciální poděkování si zaslouží mluvčí MDZ Veronika Jurčová za bezproblémovou komunikaci a Jan Julínek za vynikající vedení divadelního klubu alias Dílny 9472.
Epilog? Ne tak docela!
Konec května v náruči Zlína mě nadchl natolik, že jsem se spontánně rozhodl ještě několik dní zůstat. Trip divadelní tudíž briskně vystřídá trip filmový. Brzy zde tedy na shledanou nad reporty z 52. MFF pro děti a mládež!
Komentáře k článku: Zlínské tripy (No. 4)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
