Zoufalá matka a zoufalý syn
Komorní drama To všechno ona je první divadelní hrou běloruského autora, filmového scénáristy a režiséra Andreje Ivanova. V rámci mezinárodních dramatických soutěží text získal již dvě prestižní ocenění a necelý rok po prvním uvedení v Rusku ho v české premiéře představila studentská umělecká skupina OLDstars.
Za překročení hranice pouhé studentské platformy lze považovat obsazení Ljuby Krbové do role matky a překlad Marcely Magdové; pravidelná spolupráce s profesionálními herci patří stejně jako uvádění novinek současné ruskojazyčné dramatiky k nové dramaturgické koncepci. „Zcizovací charakter“ inscenace však vyžaduje, aby herečka dostala schopného protihráče. Tím se stal dlouholetý člen OLDstars s hereckými zkušenostmi z několika pražských scén Jan Battěk, student divadelní produkce.
Pěstování mezilidských vztahů prostřednictvím anonymní internetové komunikace je dnes pro teenagery samozřejmostí. Když se k němu po rodinné tragédii uchýlí psychicky vyčerpaná starostlivá matka, aby pod falešnou identitou navázala kontakt s pubertálním synem, mohou pod vlivem citového strádání společně zabloudit do bodu, odkud není návratu. Variace na oidipovské drama i odmítání dospět a zaujmout uvolněné místo hlavy rodiny jsou posunuty kamsi do kyberprostoru – intimita sklepní scény pod nízkou cihlovou klenbou je velkou devízou inscenace. Čtvercové podium může být lůžkem i katafalkem a prázdný střed připomíná propast mezi dvěma teritorii, kde se dvojice střetává ve zraňujících vzájemných konfrontacích.
Text s mnoha monologickými pasážemi odpovídá modelové situaci mezi výrostkem, uvažujícím stylem „jak tak geniální dítě může mít tak blbou matku“ a matkou, jež nechápe, co se s jejím malým chlapečkem stalo. Papírový náznak saka po mrtvém otci nad nimi visí jako hrozivý stín a výlety na území toho druhého končí frustrací. Tísnivý dojem překrývají komické momenty, kdy se matka musí na chatu popasovat se slovníkem a myšlením pubescentů a naučit se populární zkratky, nebo když se syn dopustí drsného vtipu. Herci vedou nepřímý dialog s publikem a během chatování oba zároveň s projekci na zadní stěně text s patřičným citovým zabarvením interpretují směrem k divákům. Jak se dvojice ve svém iluzivním světě sbližuje (místy snad až příliš naivně), nůžky se zároveň stále více rozevírají.
Ljuba Krbová se obrací k hledišti s bezradným výrazem a umírněnými gesty. Svěřuje se, ujišťuje se, žadoní očima o pomoc. Navzdory směšné absurditě i politováníhodnosti vyvolává u diváka její fatální selhání a ztráta mateřské empatie zděšení. Battěk je v duchu introvertního pubescenta zacyklený v soukromém vesmíru společně s pomyslným monitorem. S frackovitostí a cynismem jakoby křehká fyziognomie a melancholické oči mizely v ježčí kůži. O poznání lépe mu sedí poloha jemného, přátelského kluka, do níž přechází, když krůček po krůčku odhaluje básnickou duši.
Úroveň celku dovoluje benevolenci k drobným nedostatkům, jako je vykonstruovaná paralela syna se štěnětem po smazání facebookového profilu, anebo závěrečná scéna, ve které vynikne každá slabina v intonaci a divák také musí rychle zaktivovat představivost, aby dobře pochopil význam změněné perspektivy. S ohledem na prostor ale těžko mohl režisér Tomáš Staněk najít lepší řešení.
OLDstars – Andrej Ivanov: To všechno ona. Překlad a dramaturgie Marcela Magdová, režie Tomáš Staněk, výtvarné řešení Petra Krčmářová. Premiéra 10. ledna 2015 v klubovém prostoru H2O. (Psáno z reprízy 4. února 2015.)
Komentáře k článku: Zoufalá matka a zoufalý syn
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)