Zprávy z kraje obrozenců (No. 3)
Tak nám 85. Jiráskův Hronov začal. Vždycky mě fascinuje ta směs až starodávného obrozeneckého patosu, který by byl jinde těžko snesitelný, s lehkonohým divadelnickým humorem. Na začátku se hraje státní hymna a hymna EU a pak následuje pár projevů oficiálních hostí a paní starostky, někdejší amatérské divadelnice.
Repro Scena.cz
Starostka nazývá tento úvod „společným opékáním“, protože sluníčko bývá v této době obzvlášť štědré. Tentokrát byli hosté trochu ušetřeni, protože před Jiráskovým divadlem vzniklo zastřešené koncertní pódium, kde vzápětí po zahájení zahrál Tap Tap orchestra. Úvod letošního ročníku připomněl 10. výročí úmrtí někdejšího ministra kultury Pavla Dostála, nadšeného amatérského divadelníka. Nejen tím, že oficiální hosté měli kolem krku bohémsky přehozenou bílou šálu á la Dostál, ale také Cenou Pavla Dostála, kterou předala jeho manželka Hana souboru Tyl z Rakovníka. Dostálovi patřil i vzpomínkový večer v Jiráskově divadle, který byl plný písniček v interpretaci Dostálova někdejšího spolupracovníka Richarda Pogody a jeho dcery Sandry.
Nejde o žádné drama, jak by se mohlo zdát, není to ale ani ryzí komedie. Dojde zkrátka na smích i na kapesníčky. Repro archiv
Sobotní divadelní představení byly vesměs příjemné, i když vyložená festivalová „bomba“ zatím nevybuchla. Trochu vyčpělá hra Mirko Stiebera Bláha a Vrchlická o vztahu dvou obyčejných nehezkých lidí, která v provedení SPOMAL, tedy Spolku ochotníků Malenice, získala překvapivou nadčasovou podobu a zároveň dojemnost.
Inscenace Osmý hřích je drzost je etudová variace na smrtelné hříchy podaná prostřednictvím podobenství ze zvířecí říše. FOTO archiv souboru
Další titul, Osmý hřích je drzost, je etudová variace na smrtelné hříchy podaná prostřednictvím podobenství ze zvířecí říše. Vtipně využívá rekvizit a svérázných charakterů, má energii a vtip takřka cimrmanovský. Což je hodně dáno tím, že skupina Rámus (+ její dětská odnož Krtek) z Plzně je vlastně rodinný tým. To, že si přirozeně rozumějí a děti působí jako rovnocenní, sebevědomí partneři dospělých, pomáhá autenticitě a zároveň hravosti představení. Zdá se, jako by si hráli především pro sebe a divákům dávali privilegium nahlédnout do svého světa rituálů a interních vtípků.
Čtveřice mladých herců pod režijním vedením Tomáše Staňka hrála s velkou mírou bezprostřednosti, neokázalosti a smyslem pro detail. FOTO archiv souboru
Křehkou rovnováhu mezi tragikou a komikou se podařilo dobře vybalancovat pražské skupině OLDstars inscenací hry Zuzy Ferencové Vyskočit z kůže. Zachycuje svět puberťáků, jehož součástí nejsou jen romantické lásky a svérázný teenagerský humor, ale také problémy, které by zkrušily i otrlé dospělé. Čtveřice mladých herců pod režijním vedením Tomáše Staňka hrála s velkou mírou bezprostřednosti, neokázalosti a smyslem pro detail.
Jinak – počasí v Hronově je kolísavé, horské, žárovičky nad řekou svítí celou noc, na náměstí voní od ráda do noci káva z kafekáry a pečené sele.
Co víc si přát. 🙂
///
Předchozí díly festivalových zpravodajství:
Zprávy z kraje obrozenců (No. 1)
Zprávy z kraje obrozenců (No. 2)
Komentáře k článku: Zprávy z kraje obrozenců (No. 3)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
