Divadelní noviny > Festivaly

Zprávy z kraje obrozenců (No. 6)

Úterý patřilo ke slabším dnům JH. Dvě v Hlavním programu uváděné inscenace jsem už viděla na Mladé scéně v Ústí nad Orlicí a to, co mi na nich vadilo na předchozí přehlídce, vadilo mi i nyní.

První z nich, taneční produkce TS Magdaléna z Rychnova nad Kněžnou uváděná pod titulem Oněgin byl Rusák aneb V Praze svůj čas maříš – za rohem je Paříž svým názvem evokuje něco zcela jiného, než pak nabízí. Podobně jako mnozí jsem se původně těšila (tedy ještě na Mladé scéně) na překvapující novou podobu TS Magdalena. Nakonec jsem se dočkala, když pominu patchwork známých dokumentárních hlasových záznamů politiků napříč totalitou, obdoby jejich předchozích kousků. Sice kvalitně pohybově provedené taneční variace na téma odporu vůči zvůli, která však neměla nic společného ani s názvem, ani obsahem románu Douskové. Navíc, pateticky znějící hudba Luboše Fišera se slovy Ave imperator, morituri te salutant evokovala, stejně jako krvavá symbolika, spíše padesátá léta. Určitě ne šedá sedmdesátá s jejich absurdním podtextem.

Krnovský soubor Červiven přivezl z Mladé scény Propadlý lístek, variaci na post-hippie období v USA. Stále ještě jsem nestačila přečíst román Michaela Cunninghama Domov na konci světa, abych porovnala předlohu s adaptací. Podle těch, kdo četli, nemá román s tímto scénickým tvarem příliš společného. Obecně je mi téma hledání vlastní identity a nabídka náhradního modelu rodiny velmi sympatické, stejně jako hudební evokace atmosféry té doby. Nicméně další motivy, především homosexuality, které tvůrci zdůrazňují, nejsou dle mého v kontextu nabízeného dílka prvořadé. A z pohledu Pražačky mi nepřipadají ani nijak novátorské a pobuřující. Je ovšem pravda, jak zaznělo na diskusi, že z pohledu mimopražského se může toto téma jevit hodně odvážně. Navíc jsem však tak úplně nezkousla některé prvky inscenace. Především hrátky se stále uvazovanou a rozvazovanou zástěrou. Symbolika jasná až k polopatičnosti.

Do třetice… zahraniční soubor. Slovenské divadlo Gasparego z Liptovského Mikuláše s inscenaci McDonaghova Osamelého západu. Viděla jsem tuhle hru v poslední době několikrát, a tak nějak mám ze zhlédnutých inscenací, včetně této, jen prvotní pocit přímočaře tarantinovských masakrů. Ne že by Slováci hráli špatně. Jejich bratrovražedný boj a domácí zabijačky měly něco do sebe a postava nešťastného kněze byla velkolepá přinejmenším dvoumetrovou výškou protagonisty, ale výraznější zážitek ve mně tento kousek nevzbudil.

A tak pro lepší celkový dojem dne přidám drobničku na závěr. Svůj Pokojíček tu denně pro diváky otevírá loutkářka a výtvarnice Hana Voříšková. Jsou v něm k vidění miniaturní, ručně vyrobené poklady. Když jsem do něj vešla, připadala jsem si jako Gulliver ve světě pidi lidí. Nejprve jsem prozkoumala všelijaké ručně vyrobené stroje, jakési předchůdce primitivních kamer s názvy jako phenakitostop či zoetrop, kdy při točení klikou, vhodném nastavení zrcadla a lampy zahlédnete v úzkém průzoru třeba krátkou sekvenci ptáka v letu nebo hopsající tanečnice. Krásným vynálezem jsou i krasohledy – 3D krajinky, v nichž zatažením provázku přebíhá nebo proplouvá miniaturní tvor. Anebo vychází Slunce. U artefaktu „Okno do dvora“ se dalo nahlédnout do osvětlených oken lidí žijících v komínovém uzavřeném bloku domů a v jiném zase pohledem zespoda nahoru bylo možno uvidět hvězdy. A pak tu je na třicet drobných ručně vázaných, sestavených, nalepených a jinak uspořádaných knížeček, kde se otočením každé stránky objevují nové mini-postavičky a nové mini-příběhy. Jen je třeba tahat za nitky opatrně, aby člověk ta křehká tajemství poodhalil, ale nezničil. Vtipné, poetické a intimní.

Návštěvu Pokojíčku je možno uzavřít návštěvou minidivadla, kdy po vhození mince rozehrají šikovné ruce Hany Voříškové Grónskou písničku Jarka Nohavici, příběh z dalekého severu plný křehké zmrzlé krásy (což je v tomhle vedru zvláště žádané) a spokojených eskymáckých obyvatel.

///

Předchozí díly festivalových zpravodajství:

Zprávy z kraje obrozenců (No. 1)

Zprávy z kraje obrozenců (No. 2)

Zprávy z kraje obrozenců (No. 3)

Zprávy z kraje obrozenců (No. 4)

Zprávy z kraje obrozenců (No. 5)

• Autor: Jana Soprová
• Publikováno: 5. srpna 2015

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Zprávy z kraje obrozenců (No. 6)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ