Divadelní noviny > Festivaly

Zprávy z letenských šapitó 2018 (No. 3)

Letošní Letnou opanovali Francouzi. Po produkcích souborů Bêtes de foire – petit theatre de gestes a Baro d’Evel Cirk Cie, o nichž jsme psali v minulých dvou dílech, i další dvě zahraniční akvizice letošního ročníku LL přijely z této novému cirkusu zaslíbené země. Řeč je a – v tomto pokračování bude – o Cirque Inextremiste a jeho novince Extension a o letošní premiéře souboru Akoreacro nazvané Dans ton cœur.

Parta tří akrobatů, z nichž jeden je upoután na invalidní vozík, Cirque Inextremiste, byla poprvé na Letné v roce 2014 se svou ikonickou produkcí Extrêmités, v níž tito akrobatičtí drsňáci v podstatě definovali svůj styl a přístup k akrobacii (viz DN 14/2018: Muži versus ženy v novocirkusovém šapitó). Zjednodušeně řečeno jde o syrové, industriální divadlo s černým, drsným humorem a brutální poetikou. V rockově hudební terminologii by se dali je nazvat hardrockery, zatímco Bêtes de foire bych se řadili do folku a Baro d´Evel do artrocku s prvky etno music. Jde o čistě žánrové vymezení topho, kudy se tyto performance ubírají, ovšem pro jejich pochopení a hodnocení, myslím celkem vhodné a pro případné diváky návodné. Nehledejte tedy v produkci Extension formální rafinovanosti či vychytanosti v detailech. Naopak vše je hřmotné, razantní, brutální. Samozřejmě i u nich – či právě u nich – záleží na každém detailu, každém centimetru přesně vypočítaných situací založených na vycentrovanosti, stabiltě a rovnováze těžkých plynových bomb a prken, s nimiž různě manipulují a uvádějí do extrémních poloh.

V úvodu trápí dvojice mužů svého přítele-vožíčkáře. Jsme svědky krátkého čísla, jež je jako vystřižené z jejich produkce z Letné roku 2014 (premiéru ovšem měla v roce 2012, prvotní základy vznikly už v roce 2007). Handicapovaného vytáhnou z vozíku do černého umělohmotného koše na odpadky, a odsoudí tak k útrpnému sledování, jak s ním manipulují a posouvají na lešenářských prknech stále výš. Hadicapovaný se posléze – ponížen – ze scény odplíží a… – dvojici se pomstí. Přijíždí v malém bagru, jímž oba muže – v tu chvíli balancující na prkně – pronásleduje. Ti se dostávají na onom prkně do ještě velkých výšek a ještě těžkých pozic, lítají na radlici bagru, která s nim v ohromné rychlosti točí. Oba ekvilibristicky neustále vibrují na hraně pádu. Všechny situace, které vznikají, jsou záminkou k této, pro diváky fascinující, kruté hře. Samozřejmě víme, že jde o zábavu, a tak se náramně bavíme. Asi jako v němých groteskách, když Chaplin točí prknem na rameni a sráží okolostojící, nebo Lloyd balancuje na ciferníku hodin vysoko nad New Yorkem.

Je to komediantsky poctivá, náročná produkce využívající balanc těžkých předmětů – uzavřených plynových bomb a lešenářských prken – i možnosti malého bagru, s nímž též dělají akrobaté složité kousky na hraně pádu. Snad jen – přišlo mi – by mohly být některé pasáže herecky vypointovanější, aby situace byly napínavější, i divadelně (herecky) vzrušující. Mám na mysli například „boj“ o plechovku s pivem, což je sice vynikající příležitost k různým pikantním situacím jak vystřiženým z němé grotesky, nicméně až příliš bylo čitelné, že jde o zástupnou hru pro další a další ekvilibristické balanční vychytávky. Ty jsou ovšem natolik úžasné, že vše ostatní novocirkosový divák produkci jistě rád odpustí.

…

Dans ton cœur

Kdo chce pravý nový cirkus založený na akrobatice a fyzickém jednání, ten by si neměl nechat ujít soubor Akoreacro a jejich Dans ton cœur. Zde plnými hrstmi dostane, čeho si žádá. Dechberoucí akrobacie, nadhled a humor, tanec, komunikace s divákem, bizarní předměty, divadelní situace, živá hudba…, to jsou jen prvotní, přibližné prvky, z nichž se tato nová produkce skládá. Světovou premiéru měla 4. července v Antverpách, toto je druhá zastávka jejich evroského turné, jež by mělo vyvrcholit v květnu příštího roku v Paříži. Dodejme, že v prosinci 2014 jsme tento vrcholový novocirkusový soubor mohli vidět na Výstavišti v Holešovicích na zimní variantě Letné Letné – Lední Letná – s jejich produkcí Klaxon (viz Vánoční speciál festivalu Letní Letná, resp. Pohybový koncert aneb Lední cirkus).

I zde je příběh jednoduchý a v podstatě zástupný pro akrobatická, taneční, žonglérská či hudební čísla. Je však zvolen tak, že skrze něj a jeho zpracování jsme svědky reálných situací a vztahů normálních, obyčejných lidí, s nimiž se divák může snadno ztotožnit a jejich úsilí o lásku a obyčejný život spoluprožít. V podstatě normální, civilní situace – úvodní stěhování do nového bytu, nudný život v něm, narození dítěte, nevěry a rozchody, reálné strachy a cesty do snů – jsou velmi sofistikovaně pohybově rozkrývané, různě relativizované či naopak vášnivě zdůrazňované tak, aby situaci divák pochopil a dokázal s ní jít. S jistým nadhledem a vědomím určité pozlátkové cirkusové stylizace, používané jako jaskýsi sebeironický klíč k některým číslům, lze o produkci napsat, že jde o groteskní zachycení manželského vztahu s mnoha jeho peripetiemi a osudy. O „písničku pro všední den“, abych použil opět přirovnání z oblasti pop music.

Právě podání a zpracování všech situací je to, co z produkce dělá nejen formálně naplněnou, ale divadelně strhující inscenaci. Například mnohokrát opakovaná, stále náročněji a s větší fantazií rozpohybovaná scéna, kdy těhotná manželka přichází domů, vyndá jídlo z ledničky, dá je do mikrovlnky, vypere prádlo, přijde manžel a přinese jí květinu, připomíná rané choreografie Sashy Waltz (Travelogue). Skrze vykloubeně, komplikovaně zachycený detail nejenže sledujeme umění tanečníků/perfomerů, ale dostáváme se i do hlubších vrstev dané situace a vztahu, z nějž pak pramení další jednání a interpretace postav. V jistých momentech připomíná produkce i Formanovy rané filmy a jejich postupnou proměnu z groteskní civilnosti nové vlny v opulentně vystavěné situace vrcholící tanečními čísly v Hair. Zkrátka dokonalá, radostná forma sloužící jak sama sobě – každé číslo můžete vnímat samostatně – tak i tématu. Teprve zasazením do celku se rozkrývají další významy.

Nechci zde složitě fabulovat, snad se toho ujme v Divadelních novinách či Taneční zóně někdo další, ale odvažuju se tvrdit, že pro každého milovníka fyzického divadla bude toto představení vrcholným diváckým zážitkem, kvůli kterému má smysl na nový cirkus chodit. Úchvatná akrobatická čísla, skvělá hudba, divadelnost a v neposlední řadě i téma. Skvělá režie s plně profesionálním zvládnutím všech složek produkce, od technického zajištění, přestaveb a svícení (uhrančivá práce se světlem a tmou) přes dokonalé performery a skvělé hudebníky po práci se scénickými obrazy, pointami jednotlivých čísel a situací a přesně vyváženým, neustále gradujícím temporytmem.

Wow!!!

///

Více na i-DN:

Ve středu začíná Letní Letná

Zprávy z letenských šapitó 2018 (No. 1)

Zprávy z letenských šapitó 2018 (No. 2)

…

• Autor: Vladimír Hulec
• Publikováno: 19. srpna 2018

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Zprávy z letenských šapitó 2018 (No. 3)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ