Zprávy z letenských šapitó 2018 (No. 5)
Součástí programu letošní Letné Letné je i automobil s připojeným malým karavanem stojící na louce vpravo od pokladen pod Hanavským pavilonem. Pod bílou stříškou můžete přisednout k charismatickému muži s bílým vousem a vlasy. Je to Ctibor Turba.
Do čtvrtka můžete každou celou hodinu od 16 do 19 hodin navštívit jeho Kinokaravan, kde vám z DVD promítne některé ze svých filmů, jež na Letnou přivezl ze svého domácího archivu. Vždy maximálně šest diváků sedí v jeho stařičkém karavanu, který sice koupil nedávno, ale jako bychom se v něm ocitli v šedesátých či sedmdesátých letech minulého století. Rozesadí se kolem stolku a dostanou nabídku širokého menu, ze které si mohou vybrat. Na úvod Turba promítne krátký videozáznam z roku 1974, kdy jeho divadlo ve stanu – Cirkus Alfred – mělo v Curychu premiéru. Jednalo se o inscenaci Turba tacet, v níž Turba vystupoval ještě s Janem Ungrem řečeným Čágo a Otou Jirákem. Stan, ve kterém hráli, později na měsíc či dva rozložili i na Letné, čímž se vlastně poprvé v tomto prostoru objevil nový cirkus. Po Turbově zranění nohou, s nímž laboruje dodnes a jež mu znemožnilo dále vystupovat, a po Čágově emigraci převzali jejich role Bolek Polívka a Boris Hybner. V této sestavě – s Turbou u světel – sjezdili v následujících letech velkou část západní Evropy. Turba o tom divákům – s jistou hořkostí z nenaplněnosti tehdejších možností daných politickou situací u nás – zasvěceně vypráví. A pak si můžete sami vybrat, co chcete v následující zhruba tři čtvrtě hodině vidět, o čem si s ním povídat, co se z Turbova uměleckého a pedagogického života dozvědět. Jsou zde filmové záznamy z Nečtin u Manětína, kde v místní odsvěcené a pro umělecký provoz zpřístupněné kapli vytvořil či inicioval řadu experimentálních pohybových projektů, nebo dokumenty z francouzského Chalons, kde v půli osmdesátých let vyučoval v první vysoké škole nového cirkusu na světě Centre national des arts du cirque/Cnac. Můžete si nechat promítnout filmový komiks Hobit sestavený z jeho perokreseb a vycházející ze scénáře jeho stejnojmenné inscenace z roku 1984, již připravil se svými studenty tehdejší loutkářské katedry DAMU a používající tehdejší hudební nahrávky. Nebo si můžeme objednat pohybové a taneční etudy, které připravil se studenty HAMU a JAMU na přelomu tisíciletí, či záznam inscenace Aleny Dittrichové Konec dialogu, kterou režíroval a v níž v úvodu vystupuje. A je toho víc, i když mnoho toho chybí. Vždyť Turba tvoří od šedesátých let a má toho za sebou jako málokdo u nás. Přivezl tedy jen část svého archiv a příště to může být zase něco jiného. Ostatně loni zde ve stanu některé z těchto snímků a dokumentů promítal.
Záleží na náhodě, chuti a apetitu, co letos vybral a co si jako diváci z nabídky vyberete. Turba vám k vybranému pokrmu podá vždy zasvěcený komentář a velmi osobní – a jedinečný – výklad. Záleží na situaci, kam se každé setkání bude ubírat. Pokud je mi známo, volná místa ještě jsou. Kdo se hlouběji zajímá o české divadlo a nový ciskus a pantomimu zvlášť, neměl by si tuto vzácnou příležitost setkat se s jednou z největších divadelních osobností – doslova ikon moderní české pantomimy a pohybového divadla – u nás nechat ujít. Sám jsem včera zůstal na dvě setkání a nebýt pak už plno, pokračoval bych v hostině s Turbou dál.
///
Více na i-DN:
Zprávy z letenských šapitó 2018 (No. 1)
Zprávy z letenských šapitó 2018 (No. 2)
Zprávy z letenských šapitó 2018 (No. 3)
Zprávy z letenských šapitó 2018 (No. 4)
…
Komentáře k článku: Zprávy z letenských šapitó 2018 (No. 5)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)