Divadelní noviny > Názory – Glosy
Čekání na ředitele
Hledání nového šéfa Slováckého divadla v Uherském Hradišti uvízlo – částečně kvůli koronavirové pandemii – v časové tísni. Průběh výběrového řízení tak nedává velkou naději, že v něm divadlo získá kompetentního šéfa. Vedení města by si přálo manažera s jasnou představou o financování divadla. A někoho, kdo by rozuměl zdejšímu publiku.
Slovácké divadlo. Foto: archiv redakce.
Rada města vypsala konkurz 27. ledna s tím, že uchazeči měli na podání přihlášek dva měsíce – do konce března. Zájem projevili čtyři. Třináctičlenná komise, která měla vedení města doporučit nejvhodnějšího kandidáta, se ovšem kvůli karanténě sešla až v květnu. Výsledkem jejího jednání kupodivu nebylo jméno budoucího ředitele, nýbrž prodloužení výběrového řízení a nový termín pro odevzdání přihlášek o necelé dva měsíce později, na konci června. Proč z uchazečů nevybrali, okomentoval místostarosta Uherského Hradiště a radní pro kulturu Ivo Frolec: Čekali jsme větší zájem.
Jenže nový šéf by měl ideálně nastoupit už 1. září! Na konci prázdnin totiž odchází ten stávající, režisér Michal Zetel, který divadlo vedl posledních pět let. A na jeho nástupci by mělo být kromě běžné agendy také řešení propadu tržeb během epidemie.
Dne 22. května poslalo 23 divadelníků, mezi nimi například Břetislav Rychlík, J. A. Pitínský, Karel Steigerwald, Anna Davidová, Arnošt Goldflam nebo Boleslav Polívka, starostovi města Stanislavu Blahovi otevřený dopis. Signatáři, vesměs lidé, kteří v minulých letech se Slováckým divadlem úspěšně spolupracovali, v něm dávají najevo oprávněnou obavu, zda v takto vypsaném výběrovém řízení a navíc v době koronavirové krize lze najít dobrého ředitele této nepřehlédnutelné regionální scény. Po starostovi žádají prodloužení termínu pro odevzdání přihlášek nejméně do konce roku a doplnění třináctičlenné výběrové komise, v níž významně převažují zástupci radnice, o další nezávislé odborníky. Rovněž navrhují zvážit, zda by vedení města nemělo využít více nástrojů, obvyklých při hledání ředitele divadla, včetně přímého oslovení vytipovaných uchazečů či konzultace s odbornou veřejností.
Starostu Stanislava Blahu otevřený dopis rozčílil. Nemíní se jeho autorům a signatářům z čehokoli zpovídat a domlouvat se touto formou na nějakém řešení. Je přesvědčený, že město ve vyhlášení konkurzu nepochybilo, a proto nemá důvod poslední rozhodnutí rady města v otázce konkurzu dále měnit.
Slovácké divadlo. Foto: archiv redakce.
Opravdu by to nešlo líp?
Od oficiálního oznámení Zetelovy rezignace v půlce listopadu loňského roku (starosta byl podle stávajícího šéfa soukromě informován ještě o měsíc dříve) ztratila rada města do vypsání konkurzu minimálně dva a půl měsíce cenného času. Jistě, vedení města si muselo ujasnit, jakého ředitele hledá, byly Vánoce, konec roku, přesto… Začátkem března, prakticky v polovině už tak šibeniční dvouměsíční lhůty pro odevzdání přihlášek, do hry vstoupil ještě koronavirus a potenciálním zájemcům podstatně omezil možnost pořádně se na konkurz připravit, seznámit se s repertoárem i provozem divadla.
Už tehdy, v době, kdy ještě běžela lhůta pro odevzdání přihlášek, bylo nepochybně namístě začít uvažovat o prodloužení výběrového řízení a možná i jednat se stávajícím ředitelem o odkladu jeho odchodu, protože vůbec nebylo jasné, kdy epidemie skončí a jaké bude mít pro divadlo důsledky. Michal Zetel tehdy dokonce sám takovou možnost starostovi nabídl, ale dodnes podle jeho slov zůstala bez odpovědi.
Když se v květnu, měsíc a půl po uzavření přihlášek, konečně sešla výběrová komise, zbývaly dvě možnosti, které dávaly smysl: buď si město vybere ze čtyř uchazečů, kteří se přes všechny komplikované okolnosti do konkurzu přihlásili, nebo výběrové řízení zruší a vypíše nové s dostatečným časovým prostorem pro podání přihlášek.
Radnice udělala krok, který moc smysl nedává. Prodloužila konkurz o necelé dva měsíce. Když nyní starosta Blaha oponuje signatářům, kteří považují termín výběrového řízení za nesmírně krátký a za daných podmínek zcela neregulérní, že zájemci měli na přihlášení celých pět měsíců, mystifikuje. Počítá do nich totiž i jalovou dobu mezi koncem března a polovinou května, kdy se čekalo na jednání výběrové komise a o přihlášení nikdo uvažovat nemohl. Místostarosta Frolec zase srovnává dvouměsíční lhůty pro přihlášení s konkurzy na vedení jiných scén a argumentuje tím, že někde jsou i kratší.
Jenže uherskohradištská radnice nebyla při hledání potenciálních zájemců příliš aktivní. Měli jsme v lednu po vyhlášení tiskovku, z které to mohl kdokoli převzít, a zejména regionální tisk to udělal, zveřejnily to i Divadelní noviny, vypočítává místostarosta. Informace visela na městském webu a prý i na stránkách Slováckého divadla. Tam ale v archivu sekce Aktuality zmínka o vyhlášení konkurzu ani o jeho prodloužení není k nalezení, marně bychom ji hledali i na Facebooku divadla. A celkem běžný nástroj pro hledání vhodných uchazečů, tedy oslovení vytipovaných kandidátů na šéfa, Frolec odmítá: Neumím si představit, že objíždíme zájemce, to by divadlo shazovalo. Nelze přece s někým předjednávat účast, je to oficiální konkurz, to by bylo velice snadno napadnutelné.
Pravděpodobnost, že by se v prodlouženém termínu, o kterém skoro nikdo neví, a v době koronavirem způsobených rozpočtových ztrát do konkurzu hrnuli s přihláškami noví relevantní zájemci, je mizivá. Jak je známo, divadelní šéfové nebývají volní ze dne na den. Ale hlavně – během několika týdnů, které mají reálně k dispozici, se umělecká a ekonomická vize rozvoje Slováckého divadla ani odpovědně připravit nedá.
Michal Zetel. Foto: archiv divadla.
Zetelovo odcházení
Těžko říct, co nakonec přivedlo Michala Zetela k definitivnímu rozhodnutí v Uherském Hradišti skončit. Popisuje, že několikrát čelil odvolání. Cítil oporu ve starostovi, ale také opakovaný tlak z radnice na divácky vstřícnou dramaturgii, vyčerpávalo ho úřadování i neustálé dohady o finance a ekonomiku provozu. Přesto zdůrazňuje, že Uherské Hradiště není žádné Palermo. Svoje vztahy s vedením radnice pokládá za seriózní a rozhodně neodchází ve zlém.
Bývalo by bylo lepší, kdyby Zetel mezi oznámením své rezignace a odchodem z divadla nechal větší časový odstup. Sám přebíral šéfování po dlouholetém řediteli Slováckého divadla a režiséru Igoru Stránském, který úmysl odejít z funkce oznámil s dvouletým předstihem a umožnil mu tak, aby se v klidu seznámil se souborem a zorientoval se v provozu.
Navenek nesrozumitelný je pak jiný Zetelův krok. Zároveň s oznámením svého odchodu zavedl funkci uměleckého ředitele Slováckého divadla a jmenoval do ní od 1. ledna 2020 režiséra Lukáše Kopeckého. Ten v Uherském Hradišti do té doby režíroval jedinou inscenaci, a to hru Sébastiena Thiéryho Dva úplně nazí muži. Bývá dobrým zvykem, že podobná rozhodnutí už nechává odcházející ředitel na kolegovi, který ho má vystřídat.
Starostovi to ale nyní vyhovuje. Funkci uměleckého ředitele již Slovácké divadlo obsazenu má, takže u stávajícího výběrového řízení je kladen důraz zejména na manažerské schopnosti, vysvětluje Stanislav Blaha, proč od nového šéfa očekává především to, že bude mít jasný a hlavně proveditelný plán financování, na kterém stojí a padá samotná existence divadla a jeho provozuschopnost. Místostarosta zas obsazením postu uměleckého šéfa zdůvodňuje, proč má radnice při prodloužení konkurzu benevolentnější podmínky pro dosažené vzdělání. Zůstal požadavek na ukončené vysokoškolské (magisterské) studium, ale zmizelo zaměření humanitní, ekonomické nebo právní. Teď se tedy může ředitelem divadla stát třeba chemik nebo učitel. Samozřejmě že ideální je, aby to byl člověk z divadelního prostředí, s erudicí a zkušenostmi, ale důraz je zejména na management, upřesňuje své vysvětlení místostarosta.
Divadlo v srdci Slovácka
O Slováckém divadle bývá pravidelně slyšet na festivalech i ve výročních cenách. Vedle takzvaných provozních titulů tu za Stránského i Zetelova ředitelování vznikla řada mimořádných inscenací. Namátkou: Liška Bystrouška, Gazdina roba nebo Kalibův zločin v režii J.A. Pitínského, Steigerwaldova Cena facky aneb Gottwaldovy boty, kterou režíroval Břetislav Rychlík, nebo naposledy třeba inscenace Martina Františáka Kříž u potoka.
Udržet financování divadla je ovšem pro rozpočet relativně malého města s pětadvaceti tisíci obyvatel náročné, stejně jako údržba budovy, v níž se hraje. Ta navíc ani není městským majetkem a radnice za ni musí platit nájem. Právě finance jsou zřejmě pro radnici noční můrou, zvlášť dnes, kdy rapidně klesají příjmy do městské pokladny kvůli ekonomickému poklesu i vládnímu zásahu do obecních rozpočtů.
V tomto roce Slovácké divadlo hospodaří s rozpočtem 51 milionů korun. Město mu ze svého cca 800milionového rozpočtu přispívá více než polovinu, necelých 27 milionů. Hezkých 18,5 milionu korun si zdejší divadelníci dokážou vydělat sami, což je soběstačnost v českém kontextu nadstandardní. O to víc budou bolet chybějící tržby za dobu, kdy nyní nemohli hrát. Pouze 4,5 milionu doplňují do rozpočtu divadla Jihomoravský kraj a ministerstvo kultury, přitom Slovácké divadlo hraje pro publikum z širokého okolí a jeho nadregionální význam je zřejmý.
Z městských webových stránek se dozvíme, že jen v posledních třech letech radnice do divadla investovala přes 12 milionů korun za audiovizuální technologie, rekonstrukce nebo vybavení budovy. Na stejném místě se tu oceňuje i Zetelovo vedení: O divadlo je velký zájem, povedlo se navýšit tržby a úspěchy slaví nejen inscenace, ale i jednotlivé herecké osobnosti.
Starosta Blaha, který je rovněž poslancem parlamentu za ODS, i místostarosta Frolec, jinak šéf krajské příspěvkové organizace Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, opakovaně zdůrazňují, že město je na své divadlo hrdé a chce pro něj toho nejlepšího šéfa. O jejich dobrých úmyslech netřeba pochybovat. Nicméně některé kroky vzbuzují pochybnost, zda se k cíli vydali nejlepší možnou cestou, třeba i složením výběrové komise.
Stanislav Blaha. Foto: archiv redakce.
Aby Slovácké divadlo zůstalo slováckým
Komise, která má uherskohradištské radnici poradit s výběrem ředitele divadla, má třináct hlasujících členů, ale jen tři z nich lze označit za divadelní odborníky: Petra Michálka, ředitele Městského divadla Zlín, bývalého ředitele Slováckého divadla Uherské Hradiště Igora Stránského a bývalého šéfa zlínské scény Antonína Sobka. Politická reprezentace je zastoupena starostou, hned třemi místostarosty plus jedním zastupitelem, který je zároveň šéfem městské knihovny. Pětičlenné zastoupení mají i městští úředníci – vedle tajemníka šéfové odborů právního, ekonomického, kultury, školství a sportu a také útvaru interního auditu. Velmi zarážející je, že v komisi nemá své zástupce přímo Slovácké divadlo, kterého se výběr budoucího šéfa nejvíc týká.
Jsme tam v komisi odborníci tři ze třinácti, takže takový hodně nevýznamný poradní orgán. Nakonec jsem na ty podmínky přistoupil, vždycky je lepší něco než nic, popisuje situaci Petr Michálek, který jinak nechce a ani nemůže v tuto chvíli průběh výběrového řízení komentovat, protože je vázán mlčenlivostí. Nicméně ujišťuje, že uvnitř komise komunikuje své názory velmi otevřeně a nediplomaticky.
Jako člen výboru Asociace profesionálních divadel České republiky ještě dodává: Asi se dá obecně říct, že by výběrová řízení měla být vyhlašována s daleko větším předstihem. Nebo že by v komisích mělo být větší zastoupení odborníků. Což říkám jen proto, že jsem to už nahlas v té komisi řekl.
Ještě jedna věc je nepřehlédnutelná – všichni odborníci mají přímý vztah k divadlům v regionu. Zdá se, že tato volba odráží představu vedení města o ideální podobě Slováckého divadla, jak ho ve zkratce vyjádřil místostarosta Ivo Frolec: Město dává divadlu finančně maximum, co může, je to srdeční záležitost a jediné, co se chce, je, aby to Slovácké divadlo zůstalo slováckým. Poslední, co by si radnice přála, je, aby se proměnilo v cokoli jiného. To nejhodnotnější je v diváckém podhoubí a divák na Slovácku má svoje specifika. Hradiště není Brno a už vůbec ne Praha. Nemůže to být experimentální scéna, která si najde dost lidí na velkém městě, ale nikoli v tom našem. Potřebujeme partnera, ředitele, který bude to divadlo a jeho historii cítit, bude se snažit o kontinuitu, bude znalý prostředí ve vztahu ke Slovácku.
V tuto chvíli lze radnici už jen držet palce a doufat, že má nějaký záložní plán pro případ, kdyby se ideální ředitel do konkurzu nepřihlásil. Nepochybně by ale byla škoda, kdyby ve výběru nového šéfa divadla komise v časové tísni příliš slevila a po dlouhá léta dobře a profesionálně vedený soubor si s novým ředitelem „nesedl“. Právě tyto obavy se pokoušel zformulovat onen otevřený dopis, podepsaný lidmi, kteří mají se specifickým divadelním provozem zkušenosti.
Komentáře k článku: Čekání na ředitele
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
