Divadelní noviny 10/2025

Ročník

2025

Téma

Současná scénografie

Editorial

Milí čtenáři,
držíte v ruce poslední číslo letošních Divadelních novin. Celý rok jsme je pro vás připravovali a skoro se nechce věřit, že to tak uteklo a my máme za sebou deset čísel v novém kabátě.  Prosincové vydání je zatím nejobsáhlejší – 84 stran. Otvíráme ho rozhovorem s hercem, režisérem a principálem Spolku Kašpar Jakubem Špalkem, který založil první nezávislé divadlo u nás a vede ho už třicet pět let. Další rozhovor – s herečkou a performerkou Eliškou Mesfin Bouškovou připravila Jana Soprová, s Martinem Talagou hovořila Marcela Magdová. Prosincovým tématem jsou nové objevy a trendy ve scénografii. Čeká na vás také čtrnáct divadelních recenzí, jedna filmová a pozvánka do GASKu. V záběru tradičně vzpomínky Petra Oslzlého na bouřlivá devadesátá léta, která se touto devátou částí uzavírají.

Jana Machalická
šéfredaktorka

Rozhovory

Jakub Špalek: Práce na jevišti mě dobíjí

Principál Spolku Kašpar a čerstvý držitel Ceny Thálie JAKUB ŠPALEK je člověk, který je divadlem absolutně pohlcený od dětských let a svou zaťatostí pro něj dokáže skály lámat. Jako dvaadvacetiletý kluk byl schopen hned v roce 1990 realizovat svou vizi divadla. Už tehdy přesně věděl, proč chce mít vlastní scénu, jak se bude jmenovat a co má umět. Odjakživa mu věnuje veškerou energii, Kašpar se totiž už dlouhé roky nezastaví ani v létě a Jakub pochopitelně taky ne, ale on to popírá… Říká, že volno má, a dokonce pravidelně venčí v lese psy. Jeho velké zaujetí a lásku k tomu, co dělá, výmluvně vystihla Helena Třeštíková ve svém časosběrném dokumentu Život s Kašparem. Natočila ho skvěle a Jakub v něm také projevil úctyhodnou schopnost sebereflexe a kritičnosti k vlastní osobě. On totiž nikdy nic nepředstírá. Jeho divadlo bylo od počátku jiné, mělo svou energii. A tady si dovolím být osobní – mám ráda jeho jednoduchost a strohost třeba u Shakespeara a na druhé straně hravost jeho autorských projektů. A kdo si nezajel za Kašparem na Kašperk, o hodně přišel. 

Jana Machalická

10/2025
Přesahy

Mordovali ve druhém městě

Zločin je jasně mezní situace. Ostrý řez mezi normalitou a nenormalitou, mezi tím, co společnost bere, a tím, co odmítá, zavrhuje, co přísně trestá. Zločinem nejzločinovatějším je pak samozřejmě vražda. To už není mezní situace, to už je kauza mimo všecky meze. Proto je mord tak atraktivní. Proto má ta dramatická chvíle, kdy se život láme ve smrt, tak lákavý odér pro širokou diváckou obec. Zlo se děje někomu jinému, jiní jsou na tom hůř než já! A pak samozřejmě Freudův pud smrti – fascinace tím, že to někdo udělal. Že to dokázal, odvážil se; že někoho píchl, střelil, umlátil, uškrtil, utopil. Že se ještě za života zvládl definitivně vyřadit ze světa živých.

Radim Kopáč

10/2025
Literatura

Chci předplatné

10 čísel časopisu přímo do vaší schránky
Přístup ke všem článkům Online
Koupit jedno číslo na zkoušku
Slevy pro studenty

E-shop Divadelních novin
Divadelní noviny

Přihlášení