Divadelní noviny > Blogy

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 626)

Je to mrzuté, pravila múza Mab, divadla nehrají, není kam jít. Ještěže máme zlatý věk elektroniky a můžeme sledovat na dálku, co se v divadlech děje. Jinak by se snad ani současná společenská uzávěra nedala přežít.

Máš pravdu, je to svízel. V činohře zkoušejí Racka a jednou za týden hrají představení jen tak, bez diváků. Do hlediště smí jen kolegové, kteří zrovna nehrají. Profesorka Skrbková říkávala: „Rovnice vzniku divadelní produkce je: herec + divák = představení“. Jestliže jeden z činitelů rovnice absentuje, nehraje se. Vyvěsí se bílý hadr a všichni jdou domů…

Mab řekla: Prostě svízel.

Řekl bych, neštěstí.

Herci, ale i pěvci nebo hudebníci bez kontaktu s diváky ztrácejí jistotu, přestávají vyzařovat. Nejhorší situace je u tanečníků. Těm utíká čas. Kdysi mi vysvětloval vynikající tanečník Jano Šprlák Puk, proč nemá v lásce prázdniny: Tělo tuhne, klouby a šlachy zleniví. Nedovedeš si představit, jak je těžké po prázdninové pauze pohybový aparát rozhýbat, jak to bolí.

Když jsem po zkouškách tanečních čísel West Side Story, strhaný a upocený činoherec, odpočíval, řekl mi choreograf Luboš Ogoun: Chlapče, na tanečníky je příjemné se jen dívat…

Jsem brněnský patriot. Zrovna, když se divadlům daří, dostaví se katastrofa.

Starý pane, potěším vás. Pohleďte, v Janáčkově divadle, na scéně, tančí tanečníci romanci Petra Iljiče Čajkovského Zimní království z baletu Louskáček.

Roztmívá se. Měsíc je v úplňku, neviditelný orchestr hraje. Na hlavy tančících padají z nebes drobounké vločky. Princ zvedá tanečnici, sněhový kavalír se točí. Zimní královna a sněhové víly v sukničkách tančí na špičkách. Nahota paží se snoubí s krásou bělostných nožek.

Mab šeptá: Jak se vám líbí?

Líbí. Je mi demi. Jak říkávala baletní elévka Aťka.

Rej vloček roztál v mlze. Múza řekla: Mám pro vás ještě jedno překvapení. Uvidíte pět tanců. Španělský, arabský, ruský. Mechanického vojáčka a Harlekýna s Kolombínou napsal P. I. Čajkovský sobě a divákům pro radost. Tanečníci je nyní uvedou s odbornými výklady v rámci výuky potenciálních zájemců o umění tance.

V pohádkové síni září svíce. Před vánočním stromem tančí mistři tance taneční miniatury. Pohrávají si, hrají a vysvětlují. Jsou neodolatelní!

Starý pane, povídá múza, nechcete si skočit s nimi?

Ani ne. Zůstanu věrný odkazu choreografa Ogouna. Na tančící mistry je lepší se jen koukat…

Brno – Komín, 3. 1. 2021

• Autor: Jaroslav Tuček
• Publikováno: 9. ledna 2021

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 626)

1. Milena Michaela Orsi

   

   Děkuji, milý pane!
   Vaše postřehy, dojmy a zachycení atmosféry magického světa divadla mne velmi baví a těší!
   Krásný nový rok přeju, milý pane!

   09.01.2021 (5.04), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ