Zemřel Pavel Herot
28. 10. 1965 Martínkov u Moravských Budějovic – 22. 4. 2021 Martínkov u Moravských Budějovic
Svérázný básník, výtvarník, muzikant, divadelník, sběratel a bohém. Byl jednou z nejznámějších postav kulturní scény na Třebíčsku, jeho jméno ale bylo známé i daleko za hranicemi Vysočiny.
Narodil do selské rodiny, vyučil se prodavačem a na vojně se začal věnovat divadlu, vedl Divadelní soubor ŠOK. Po návratu pracoval v moravskobudějovických Stavebninách. V listopadu 1987 se odstěhoval do Prahy, aby byl blíže k hereckým příležitostem. Začátkem následujícího roku absolvoval herecký kurs a v srpnu vystupoval jako lyžař na sDivadelní pouti na Střeleckém ostrově. Od března 1989 byl technikem kabelového připojení přenosových vozů Československé televize. Současně byl členem radikální undergroundové rockové skupiny Hever and Vaselina Band.
V osmdesátých letech pravidelně navštěvoval třebíčslý JKP – Jednotný klub pracujících, dnešní Národní dům. A to – jak sám později řekl – vždy, když tam vystupovali Jiří Suchý, Miroslav Horníček či Bolek Polívka.
Byl také sběratelem autogramů a s řadou umělců si i dopisoval. Měl osobní dopisy a podpisy například herců Ladislava Peška, Josefa Kemra, Radovala Lukavského, Jiřiny Švorcové či Hany Maciuchové, básníka Jaroslava Seiferta, spisovatele Bohumila Hrabala, francouzského herce Jeana-Paula Belmonda či anglické autorky detektivních románů Agathy Christie.
Po roce 1989 se vrátil do Martínkova, kde se začal více věnovat psaní básní a výtvarnému umění. Přes zimu vždy žil v Třebíči, od jara do podzimu v Martínkově, kde mj. mapoval historii rodné obce. U příležitosti různých výročí chystal výstavy a přispíval do sborníků o Martínkovu. Přispíval do novin a časopisů Britské listy, revue Dno, Horácké noviny, revue Chůdové kořeny, Listy Budějovicka, Psí víno, Rovnost, Tvar, kulturní magazín UNI, Uši a Vítr. Jeho texty vyšly v Almanachu č. 3 Skupiny XXVI 1989, antologii Přetržená nit (Obratník, Praha 1996), Almanachu Zontx (2001) a v česko-německé antologii Jasná setkání – Klare Begegnungen (Dauphin, Praha 2018).
Vyšla mu také e-mailová korespondence s prozaikem Michalem Šandou Kus mne v čítance. Řadu let publikoval v legendární – elektronické – umělecké společnosti V-Art se sídlem v Písku, mimo jiné sbírku Majestát truc. Je autorem sbírek Evangelium zázraku, Hlavy z podzemí, Majestát truc a Kvílení poetických jeřabin. Před čtyřmi lety měl výstavu v galerii třebíčského zámku, kde vystavoval své obrazy a fotografická díla.
Dlouhé roky se přátelil s básníkem Ivanem Magorem Jirousem a často za ním zajížděl do jeho domu ve Vydří. Napsal mi básničku, která končí takto: Herote, ty můj herotiku, na tebe svatí se chystají, řekl na svých oslavách padesátin před pěti lety.
V prosinci 2003 se stal laureátem umělecké ceny Občanského sdružení V-Art za trvalý přínos literatuře.
***
Zdá se mi o mých snech
V domovech zamčených
Kde nespím skrze slepotu svojí
Pláče mi nad láskou stesk
V zimě kdy rozkvetou stromy třešní
Jako unáhlený blesk náhle se oblečou
Doba je krutá život ovšem přenádherný
díky lidem pospávajícím v blátě
co nemají nic a přesto dají poslední
kapku z flašky co v ní mají…
A o těch snech se mi zdá
Láska co žije
Neumírá
/UNI, 11/2013/
Zemřel náhle. Zprávu o jeho úmrtí potvrdil starosta Martínkova Josef Pléha.
Komentáře k článku: Zemřel Pavel Herot
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)