Tak už i Západočeské divadlo v Chebu má svůj skandálek s nevhodnou sexuální výchovou, uvedlo totiž inscenaci Mami, tati, co je sex? režisérky Dany Račkové, která vznikla na námět komiksové knihy dvou kanadských dětských psychologů Coryho Silverberga a Fiony Smyth nazvané Sex je vtipný slovo. Inscenace je určená starším předškolákům a dětem z prvního stupně základní školy. A jedna „pančelka“ z místní školy je úplně vytočená z toho, že se školáci díky inscenaci dozvědí, že existují ženské a mužské pohlavní orgány a že možná děti nenosí čáp a vrána. Tahle absurdní causa je skoro jak přes kopírák podobná té, kterou jsme si prožili letos v únoru v kladenském Divadle Lampion, kdy primátor Kladna Milan Volf zatrhl premiéru inscenace  Má Mě v Divadle Lampion, která pojednávala o rození dětí. Inscenaci neviděl, ale pobouřil ho kratičký šot s nočníčkem a herečkou Štefánií Šubovou, která jako miminko deroucí se na svět vystrčí hlavu ze zazipované červené látky. Komorní inscenace se nakonec uvedla a byla kouzelná a hravá, režisér i obě herečky našli přirozený komunikační kód pro nejmenší diváky a zároveň dokázali oslovit hravostí a jednoduchou divadelností, nejlepší vysvědčení tvůrcům dala miminka, která všechny nápady, vjemy či zvuky sledovala s velkým zaujetím a větší děti reagovaly nadšeně a bezprostředně. Ale bylo to málo platné, celá záležitost cíleně a zákeřně rozpoutaná zřizovatelem, stejně vyústila v odchod uměleckého vedení.

Tak teď to máme v bledě modrém v Chebu a nezbývá než doufat, že činitelé tamější radnice používají rozum, zatím ohlásili, že stanovisko vydají za dva dny. Protože jinak by si jeden mohl myslet, že jsme se přesunuli o dvě stě let zpátky. Dotyčná pedagožka postupuje proti inscenaci opravdu systematicky a vedení divadla toho evidentně má už dost a tak sepsalo otevřený dopis, v němž se vůči jejím útokům ohrazuje. Svou již dvouměsíční kampaň začala ještě předtím, než viděla premiéru, byla jí předložená nehotová verze, do inscenace pak byla řada připomínek přítomných pedagogů zapracovaná a většina z přizvaných by své třídy do divadla vzala. Tvůrci si samozřejmě uvědomují, že  jde o téma kontroverzní, ale vypracovali obsáhlé materiály pro školy, kde se vysvětluje, jak děti na téma připravit a jak  s nimi mluvit po představení.  Ovšem zmíněná pedagožka na nedávnou reprízu svolala sobě rovné, kteří se chovali nevhodně, natáčeli a fotografovali, vykřikovali vulgarismy a rušili ostatní diváky. Kdepak jsme to jenom viděli, že? Na festivalu Divadelní svět v Brně se takhle při hostování inscenace chorvatského režiséra Frljiče Naše násilí, vaše násilí se stejně chovala náckovská parta svalovců, která se pojmenovala Slušní lidé a měla tu drzost, že dokonce vlezla na jeviště a obtěžovala herce. Vše to bylo samozřejmě předem připravené a sledovalo to politické cíle, protože inscenace nic skandálního nepředváděla, pro diváky, kteří znají současné divadlo, byla spíš krotká. Dost nepochopitelné bylo, že Policie ČR se nijak neměla k tomu, aby výtržnosti v divadle řešila. V Brně šlo o předvolební boj a není tedy vyloučené, že stejné motivace má vzhledem k tomu, na jakých webech se producíruje, i paní učitelka.

Proč si chebští výtržníci fotili během představení je víc než jasné, není nic jednoduššího než vytrhnout divadelní situaci z kontextu a dokazovat tak, že jde o něco nepřijatelného. Kde se v lidech bere ta prudérnost, když si dnes každý školák stran sexu na internetu najde, co potřebuje. Téma sexu hravě, vtipně, obrazivé a s nadhledem podané v divadle je přece tím nejlepším, co se může dítěti, které se stále ptá, předložit. Doba se posunula a rodiče už si opravdu nevystačí s příručkami typu dospíváte v ženu či muže, případně uhlazeným výkladem ušlechtilých bardů Národního divadla, které moje generace vyslechla ve školním věku. Šklebili jsme se tomu ostošet. Umělecký šéf Západočeského divadla Zdeněk Bartoš ve veřejném dopise popisuje všechny výmysly dotyčné osoby a připomíná, že je vykládá na webu, který šíří dezinformace, zpochybňuje demokratické hodnoty a otevřeně oslavuje stalinský teror a ruský militarismus a podivuje se nad tím, že pedagožka a metodička prevence na základní škole poskytuje rozhovory médiím tohoto typu. Zastánkyně „pravých hodnot“ ovšem má svých pět minut slávy, jelikož už se propracovala do většinového média. Nezbývá než si povzdechnout, jak málo dnes stačí, aby vznikla zbytečná kauza vzbuzující spíš úsměv, která ale může nadělat dost škody.