Já budu hérečka!
Iva Pekárková
Má sestřenice Lidunka byla o pouhý rok starší, ale když mně bylo jedenáct a jí dvanáct, byl to velký rozdíl. Lidunka byla světačka, věděla o životě všechno, co jsem nevěděla já, a věci, které jsem znala já a ona ne, jí nestály ani za pořádné divadelní pfff. Prostě ji nezajímaly.
Lidunka dělala pořádné, poctivé pfff jen na kluky, kteří na ni – podle jejího názoru – hloupě civěli, případně na holky, které si myslely, že jsou hezké, i když jí nesahaly ani po paty. Vždycky přitom naaranžovala pusu do maliny, dlouze vyfoukla vzduch směrem k jedinci páchajícímu nepřístojnosti a podmračeně přitom sledovala, jestli je dostatečně zahanbený. Lidunka už ve třetí třídě vysvětlila rodičům, že ona dobré známky mít nemusí. Ona bude hérečka...
Článek je placený.
Užijte si Divadelní noviny naplno a kupte si předplatné nebo se přihlaste.
Chci předplatné
10 čísel časopisu přímo do vaší schránky
Přístup ke všem článkům Online
Koupit jedno číslo na zkoušku
Slevy pro studenty
