Kromě ruské avantgardy je tu ale velmi málo zastoupena východní a střední Evropa, a dokonce chybí i František Kupka, jeden z prvních a nejdůležitějších pionýrů abstrakce, jehož východiska byla snad nejsložitější a nejrafinovanější ze všech (byl ovlivněn přírodními vědami, filozofií, symbolismem a secesí i hudební kompozicí). A to i přesto, že strávil většinu svého života v Paříži. Na koncepci výstavy je vidět, že v dějinách umění minulého století pořád ještě existuje určitý, i když stále méně zřetelný předěl mezi Východem a Západem a že autoři koncepce jen lehce nakoukli za bývalou železnou oponu...

Článek je placený.
Užijte si Divadelní noviny naplno a kupte si předplatné nebo se přihlaste.