Zmiňuje je všechny Džuniči Saga ve své knize Sláma i hedvábí (K-A-V-K-A, 2025). Jde o víc než třicítku portrétů konkrétních řemesel a řemeslníků, jak pracovali před sto lety na japonském maloměstě. A že to byla práce – dřina do úmoru! Ať šlo o bednáře, výrobce tofu nebo gejšu. V úběžníku ale nebyl jenom mizerný výdělek, bylo tam něco víc: zaprvé jistá přísnost, čistota, funkční minimalismus, pochopení pro užitnost dané činnosti z hlediska fungování společnosti, ne-li rovnou celého vesmíru – a zadruhé: malé radosti z přítomné chvíle, umění vrchovatě naplnit čas.

Rozdílu mezi dnešním a včerejším Japonskem se ve svých textech věnuje taky Rjúnosuke Akutagawa. Jeho povídková sbírka Život jednoho blázna (Malvern, 2025) zachycuje právě ten bod zlomu: rub přestavby dostředivého šógunátu v progresivní, západnímu světu otevřené císařství; prostě všecky ty trable, co se nakupily během dramatické modernizace Japonska v dekádách na přelomu předminulého a minulého století. Sám autor ten problém nemohl demonstrovat lépe: v roce 1927 spáchal sebevraždu.

Těžkému rozhodování ale byli v dějinách vystaveni i jiní. Třeba dramatik a disident Václav Havel, jak ukazuje komiksová adaptace jeho života (a díla) za hluboké normalizace. Života pod krutým dohledem totalitní moci, toho ďábla, jehož svodům nebylo vůbec snadné odolat. Havel svoje váhání a momentální slabost ale obratem vyvážil. Co vyvážil, vykoupil – dalšími roky tvrdého věznění. Jemu sice přineslo strádání, ale obecné věci pravdy a lásky výrazně prospělo. Konkrétní tahy ukazuje práce Štěpánky Jislové a Michaela Žantovského Havel. Hrátky s čertem (Argo, 2025).

A druhý komiksový tip, jmenuje se návodně: Klub komiksáků (Paseka, 2025). Síly pod touhle hlavičkou spojily hvězdy první velikosti: historik a teoretik Scott McCloud – a jemná analytička dospívajících duší Raina Telgemeierová. V hlavní roli čtyři mírní outsideři, hluboce zapálení pro věc: ať kreslení, anebo psaní. A pak jedna nápomocná, chápavá osoba: místní knihovnice. Ta jejich potenciál nejen pochopí, ale vezme vážně – a když může, pomůže. A nejen postavám v tomhle fikčním světě, možná i stejně nadšenému čtenáři…

A na závěr kniha víc než velká. Vlastně jsou to knihy tři. Nová položka v bibliografii historika a ředitele nakladatelství Academia Jiřího Padevěta má dohromady skoro tři tisíce stránek! Jmenuje se Zaniklé obce (Academia, 2025) – a sleduje obsedantně, do nejmenšího detailu, co kde v Československu po roce 1945 zmizelo, odplulo s časem do nicoty. Je to ve výsledku jedna obrovská negativní halucinace, mapa světa, který byl, a už není – procházka stíny a odlesky. Další kus dějin jako horor.