Zločin je jasně mezní situace. Ostrý řez mezi normalitou a nenormalitou, mezi tím, co společnost bere, a tím, co odmítá, zavrhuje, co přísně trestá. Zločinem nejzločinovatějším je pak samozřejmě vražda. To už není mezní situace, to už je kauza mimo všecky meze. Proto je mord tak atraktivní. Proto má ta dramatická chvíle, kdy se život láme ve smrt, tak lákavý odér pro širokou diváckou obec. Zlo se děje někomu jinému, jiní jsou na tom hůř než já! A pak samozřejmě Freudův pud smrti – fascinace tím, že to někdo udělal. Že to dokázal, odvážil se; že někoho píchl, střelil, umlátil, uškrtil, utopil. Že se ještě za života zvládl definitivně vyřadit ze světa živých.