Jak myšlenka vašeho společného projektu vznikla a kdo ji inicioval?

S Markem Doubravou jsme udělali několik příjemně svobodných koncertů ve dvou. Prostě jsme si navzájem hráli do svých písniček, beze zkoušky a domluvy. A bylo to moc fajn. S Petrem jsem už jedno album udělal a byl to dobrej čas. Chci být nejen s šikovnýma lidma, já chci i trávit čas s někým, kdo je otevřený a nemá neskladný ego. Tak jsem jim řekl, jestli se mnou nechtějí jet tvořit na chatu. S Alešem to je vždycky skvělý, takže toho teď s sebou tahám i k hraní pro divadlo nebo s Aničkou Háblovou. Jsme srostlí.

V bookletu píšete, že jste při příjezdu na chalupu v Jimramově, kde jste nahrávali, neměli připravený žádný materiál, vše vzniklo na místě. Týká se to jen hudby, nebo i textů?

Petr měl v počítači básně a něco z nich se použilo. Ale jinak čistý stůl. Ono je víc strategií, jak to zkusit. Začínáme od rytmu, od pár náhodných akordů, zvuku random puštěného z počítače. Nutný je se nebát. Leccos zní napřed jako pitomost. I tu lze vyšlechtit.

Nakolik ovlivnilo prostředí vzniku nahrávek jejich podobu? Neboli: kdybyste točili jinde, bylo by album jiné?

Nebyl tam stres z peněz tekoucích ve studiu, nebyl tam čekající zvukař. A nebyly tam ani naše holky. Nic nás nevyvádělo z koncentrace. Z okna jsme koukali na řeku, pili kafe a v případě zavařenýho mozku šli na chvíli ven. A na fotkách v bookletu je vidět, že když někdo něco řešil, tak druhej na chvíli usnul.

Těch dvanáct písniček, které jsou na albu, je všechno, co jste vymysleli a natočili, nebo jsou nějaké „přebytky“?

Myslím, že jsme ještě pár věcí rozdělali, ale jak se kruh uzavíral, spadly pod stůl a všechno důležitý je na desce. Já myslím, že umím sestavit album. Zní to možná sebevědomě, ale to je fuk, prostě když se pracuje na materiálu, tak si to nosím v hlavě a v rámci rovnováhy zkouším ostatní i sebe tlačit k řešením, aranžmá, barvám a náladám, co tam ještě chybí. Vyrostl jsem v době, kdy měly desky váhu jako celek, tudíž i nějakou architekturu a půdorys a tak. To miluju modelovat.

Album zaznamenalo velmi pozitivní ohlas. Přestože jste jistě všichni vytíženi jinými projekty, existuje naděje i na živé provedení Chunty?

Ano, máme už nějaké nabídky na léto. A kromě toho jedeme pět koncertů coby šňůru k albu! To bude celkem nálož. Koncentrovali jsme to takhle za sebe, tak se modlím, aby nikdo neměl chřipku. Ta deska se jmenuje Chunta, takže přijedeme a uchvátíme kluby naší samozvanou úderkou!