Inscenace s názvem Gazda a roba ve Švandově divadle začíná výstupem Mešjanovky, která divákům a Maryše, kterou by ráda provdala za svého syna Mánka, vyjevuje: „Tak se to slunko dneska pěkně vylouplo z mlhy, že nebylo třeba si brát ani kožuch.“ Maryša naopak prohlašuje, že ona „kožuch snese i v létě“. Hned první repliky tak tematizují motiv, s nímž se v inscenaci v několika rovinách soustavně pracuje. Mládež na masopustní tancovačce je oděna ve výstředních variacích kožešinových úborů divoce šrafovaných v červeno-modro-bílé, asociujících jak lidové kroje, tak maškary...

Článek je placený.
Užijte si Divadelní noviny naplno a kupte si předplatné nebo se přihlaste.