V sále je tma, pak světlo ohmatává prostor. Kužel světla z čelovky vykusuje ze tmy kruhy, plošky, malé světy. Pohladí na podlaze hroudu hmoty, nasvítí část lidského organismu. Přejede kus stěny, oslní diváky, aby zpátky na jevišti ze tmy vytáhlo rudé dámské boty na vysokých podpatcích. Jak světlo prořezává prostor, odhalí jeviště. Pracuje se s celou jeho hloubkou, šířkou a výškou, v níž se jindy, když tu vystupuje Cirk La Putyka, spouštějí lana a visuté hrazdy, kde se šplhá a skáče do výšky...

Článek je placený.
Užijte si Divadelní noviny naplno a kupte si předplatné nebo se přihlaste.