Slyším jako šelma, jsem šelma. Jazykově hudební dekonstrukce o člověku poznamenaném divočinou
Tereza Vinická
Režisér Jiří Adámek, několik let používající původní příjmení svých předků Austerlitz, s členkami skupiny Boca Loca Lab a Orchestrem BERG uvedl v Alfredu ve dvoře svou další autorskou inscenaci. S komponistou Josefem Horou volně vycházejí z knihy antropoložky Nastassji Martin, která přežila a zpracovala útok medvěda, ke kterému došlo během jejího terénního výzkumu na Kamčatce. Hudebně divadelní kompozice Předřeč šelmy se pohybuje od popisu události až k formě snu a mýtu a svou vizuálně působivou stránkou připomíná meziválečnou divadelní avantgardu.
Přestože tím hlavním jsou v inscenaci řeč, hudba a jejich rytmus, zastavme se nejprve právě u výtvarné stránky díla. Petra Vlachynská vytvořila pro čtveřici performerek strohé bílé kostýmy se zvýrazněním partií lidské postavy – ramena, pas, boky. Jednotnost a obecnost figur na jevišti ještě zdůraznila zalíčením obličejů a vlasů bílým kaolinem, který si aktérky v průběhu představení natřou na hlavu. Zbaveny svých rysů, svých individualit stávají se obecnými představitelkami lidského druhu v boji, ale i splynutí s přírodou...
Článek je placený.
Užijte si Divadelní noviny naplno a kupte si předplatné nebo se přihlaste.
Chci předplatné
10 čísel časopisu přímo do vaší schránky
Přístup ke všem článkům Online
Koupit jedno číslo na zkoušku
Slevy pro studenty
