Jak voní „ramlice“: dvě nářečí, tentýž příběh Rozhodovala rovnováha a cit pro dávkování sil. Během dvou totožně koncipovaných večerů, pátečního a sobotního, publikum vidělo dvě tragikomicky laděné inscenace o Casanovových posledních dnech, vyslechlo erudované přednášky v rámci prohlídek a ponořilo se do tónů barokní hudby. Zatímco devadesátiminutové představení mohla režie Petra Haška a Petera Wekwertha regulovat v rámci žánru, celkový šestihodinový formát již nese parametry „durational performance“, a tak se musí střídat plochy zvýšené a „vypnuté“ divácké pozornosti, jimž sloužily právě koncerty dobové hudby a prohlídky zámku po stopách don Juana z Benátek...

Článek je placený.
Užijte si Divadelní noviny naplno a kupte si předplatné nebo se přihlaste.