O to koneckonců inscenátorům – režisérovi Janu Fričovi a dramaturgyni Martě Ljubkové – šlo především. Podle svých slov historické (někdy zdánlivě odepsané) hry inscenují právě pro radost z hledání a odkrývání jejich jádra. Jakkoli to zní obecně, v tomto případě zmíněný koncept přinesl například odvahu zbavit se v jeho původní podobě celého prvního dějství. Večírek v domě továrníka (zde podnikatele) Werleho zčásti nahrazuje zcizující výstup figur před pomyslnou oponou, který uvede postava Berty Sørbyové, Werleho novomanželky...

Článek je placený.
Užijte si Divadelní noviny naplno a kupte si předplatné nebo se přihlaste.