Rozhovory

Paní Dallowayová, těší mě

Veronika Bednářová

„Buď se mě ptali na Petra Lébla, nebo na tátu. To už naštěstí dávno pominulo,“ říká. Pro širší veřejnost opravdu kdysi bývala „jen“ dcerou literáta, disidenta a rabína Karola Sidona či „jen“ jednou ze zásadních hereckých osobností Divadla Na zábradlí v ikonické éře devadesátých let, která skončila sebevraždou režiséra Petra Lébla (1999). Od letošního února, po premiéře Paní Dallowayové na motivy novely Virginie Woolf v režii Anny Klimešové, je to ale jinak: i laici si museli všimnout, že MAGDALÉNA SIDONOVÁ (54), stálá členka Divadla Na zábradlí, je vynikající, nepřehlédnutelná charakterní herečka.

Virginia Woolf: Paní Dallowayová, Divadlo Na zábradlí, režie Anna Klimešová, premiéra 7. února 2025
Foto: KIVA

V angažmá v Divadle Na zábradlí jsi od roku 1993. Kolikrát jsi cítila, že máš za sebou životní roli? Párkrát jo. Teď se mě lidé často ptají na téma neviditelnosti žen po padesátce, které Paní Dallowayová na jevišti ztělesňuje. Pro mě ale ta inscenace spíš srozumitelně popisuje pocity, které člověk zažívá, když mu není dobře – přitom slovo deprese ve hře vůbec nepadne. Myslím, že se v románu i v inscenaci především řeší téma, jak být vůbec schopen žít...

Článek je placený.
Užijte si Divadelní noviny naplno a kupte si předplatné nebo se přihlaste.

Chci předplatné

10 čísel časopisu přímo do vaší schránky
Přístup ke všem článkům Online
Koupit jedno číslo na zkoušku
Slevy pro studenty

E-shop Divadelních novin
Divadelní noviny

Přihlášení