Těžké, ale úlevné
Veronika Bednářová
Portrét režiséra Thomase Vinterberga, autora Rodinné oslavy, Honu či Chlastu, kterému i manželka říká, ať do svých děl přidá trochu naděje.
Dánský režisér THOMAS VINTERBEG (55) se mě hned v úvodu rozhovoru, který se koná v Benátkách na festivalu během světové premiéry jeho televizní minisérie Families Like Ours, ptá: „Líbilo se vám to? Jsem dnes hodně zranitelný. Potřebuju chválit!“ Chválím tedy a přemýšlím: Proč máme rádi jeho filmy? Možná proto, že jeho postavy jako bychom znali odjakživa. Mají stejné problémy jako my. Stejné špatné vlastnosti jako my. Stejné iluze i plány jako my. A stejně nepřipraveni jsou na dramatické změny, které na ně osud chystá. Je rozhodně něco shnilého ve Vinterbergově státě dánském, ale rozumíme mu všude na světě. Nově i v sedmidílné sci-fi z blízké budoucnosti Rodiny jako ta naše (Families Like Ours).

Legendární film Chlast (2020) o tom, že každému z nás chybí při narození ke štěstí 0,5 promile alkoholu v krvi, vynesl Thomasi Vinterbergovi Oscara za nejlepší zahraniční film. Podobně jako většina jeho snímků se i Chlast, který se zabývá mimo jiné otázkami mužské zranitelnosti a otevřenosti vlastním emocím ve středním věku, spoléhá na herecké výkony: tentokrát v podání čtyř exkvizitních dánských herců Madse Mikkelsena, Thomase Bo Larsena, Magnuse Millanga a Larse Ranthea...
Článek je placený.
Užijte si Divadelní noviny naplno a kupte si předplatné nebo se přihlaste.
Chci předplatné
10 čísel časopisu přímo do vaší schránky
Přístup ke všem článkům Online
Koupit jedno číslo na zkoušku
Slevy pro studenty