Dodnes mívám herecké sny
Jana Machalická
V minulosti jsme víckrát vedli dialog, a i když jsem věděla, že v posledních letech se médiím vyhýbá, požádala jsem ho, zda by do prvního čísla nově koncipovaných Divadelních novin rozhovor přece jen nedal. Zvlášť když právě obdržel Thálii za celoživotní mistrovství. Nakonec souhlasil, ale s tím, že to bude skutečně jeho poslední rozhovor. Není to žádná póza, Viktor Preiss má svůj vnitřní svět, do kterého už nechce cizí pouštět. Ale divadlo a diváky pořád miluje, říká, že mu bylo darováno a že není nevděčník. Jak dodal, dodnes má herecké sny, jsou to prý nesdělitelné příběhy, které dokládají, že se ke své celoživotní profesi vrací a chce si potvrdit své rozhodnutí.

Před devíti lety jste cíleně opustil divadlo a ani jednou jste se nevrátil. Co vás k tak silnému rozhodnutí vedlo? To je téma, o kterém jsem hodně přemýšlel, než se tak stalo. Poslední roky jsem se spíš trápil a nedal jsem na intuici, která mnoho let říkala pravdu, kterou jsem si nechtěl připustit. Řekl bych ale, že diváky nezajímá, proč má herec pochybnosti, chtějí vidět výsledek. To se mi nezdá, diváky zajímá, proč oblíbený herec zmizí z jeviště. Už jsem to měl dlouho v sobě uvnitř pojmenované, ale vnějšek jel dál setrvačností...
Článek je placený.
Užijte si Divadelní noviny naplno a kupte si předplatné nebo se přihlaste.
Chci předplatné
10 čísel časopisu přímo do vaší schránky
Přístup ke všem článkům Online
Koupit jedno číslo na zkoušku
Slevy pro studenty