Martin Finger: Mezi legendou a přítomností. Činoherní klub není soutěž starého a nového
Veronika Bednářová
Pětapadesát let věku a šedesát let divadla jako bod zlomu? Herec a umělecký šéf Činoherního klubu MARTIN FINGER (55) otevřeně mluví o únavě, odpovědnosti i radosti z divadla, které se musí neustále měnit, aby zůstalo živé. V rozhovoru se vrací k legendám, ale bez nostalgie, popisuje tlak šéfování, herecký minimalismus i hledání témat, která rezonují s mladšími diváky. Činoherní klub podle něj není muzeum ani soutěž generací – je to místo, kde se teď a tady hraje o smysl divadla.

Před měsícem vám bylo pětapadesát, jak se cítíte? Cítil jsem se dobře, dokud jste mi to teď nepřipomněla. Já když se ráno v den narozenin probudím, netuším, že je mám. Teprve když mi začnou chodit esemesky od kamarádů, trkne mě: „A jo vlastně, narozeniny!“ Když ty zprávy přijdou hned po půlnoci, ráno po probuzení o tom už stejně nevím. Ale je pravda, že teď u pětapadesátky, protože mi to bylo připomenuto dost dlouho dopředu, což považuji za podlé, jsem to nemohl nezaregistrovat...
Článek je placený.
Užijte si Divadelní noviny naplno a kupte si předplatné nebo se přihlaste.
Chci předplatné
10 čísel časopisu přímo do vaší schránky
Přístup ke všem článkům Online
Koupit jedno číslo na zkoušku
Slevy pro studenty a seniory