Rozhodl jsem se vstoupit do neznáma
Jiří Landa
Oslavy osmé dekády Městského divadla Zlín se nenesou jen v módu bilancování, ale i hledání živého vztahu minulosti k současnosti. S uměleckým šéfem PATRIKEM LANČARIČEM jsem rozmlouval o dramaturgii (nejen) jubilejní sezony, regionálních tématech, fenoménu Karla Kryla, úskalích velkého sálu zlínského divadla, ale především o nebezpečí profesního vyhoření. A dotkli jsme se i faktu, proč až po padesátce začal coby režisér objevovat klasické autory.
V čem byly přípravy 80. sezony specifické? Probíhaly ve dvou rovinách. První tvořil samotný dramaturgický plán, druhou takzvaný off program. V listopadu jsme uvedli premiéru Drdovy pohádky Hrátky s čertem, kterou se před osmdesáti lety zlínské divadlo otevíralo. Režii jsme svěřili mladému kolegovi Jakubovi Heklovi, který u nás působí i jako lektor dramaturgie. Inscenaci jsme se rozhodli pojmout velkovýpravně v hlavním sále. Šli jsme nad rámec prostředků, které běžně vynakládáme na pohádkový titul, aby tato připomínka měla svou váhu...
Článek je placený.
Užijte si Divadelní noviny naplno a kupte si předplatné nebo se přihlaste.
Chci předplatné
10 čísel časopisu přímo do vaší schránky
Přístup ke všem článkům Online
Koupit jedno číslo na zkoušku
Slevy pro studenty a seniory
