Vegetariánka v Dlouhé a Amadoka v X10 jsou poslední inscenace KAMILY POLÍVKOVÉ. V prvním případě jde o režii, ve druhém o kostýmy a obě jsou formálně brilantní a mají silné téma. Přesně vypovídají o tom, jaká témata originální tvůrkyni zajímají. Je to vnitřní svět, člověk v konfliktu se sebou, s mocí i společností. Kamila šla od počátku svou cestou, nechtěla být „něčí dcera“ a nechtěla to mít jednoduchý, jak sama říká. Její režie prozrazují výtvarné cítění, jako by šlo o výtvarnou instalaci – koncept rozpohybovaný a naplněný dramatickou akcí, charakteristická je i kontrastní barevnost a výtečně volené materiály, smysl pro bizarní detail. Kamila mně osobně připadá jako laskavá, klidná a harmonická bytost, jednoduše velmi příjemná žena. A tak mě ani nepřekvapilo, když mi řekla, že konfliktní situace při práci v divadle se odehrávají hlavně v jejím nitru, protože už dávno ví, že vytvářet tlak ničemu nepomůže. Tím spíš že divadlo je opravdu celý její život.