Robert Redford a jeho Křišťálový globus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii v roce 2005 Foto: KVIFF

V roce 1961 jej po několika menších divadelních, filmových a televizních rolích potkala příležitost v broadwayské komedii Bosé nohy v parku, velký úspěch slavila i její filmová verze o několik let později. Právě při zkoušení této divadelní inscenace se Redford poprvé setkal s Jiřím Voskovcem. Na „George“ pak v našem rozhovoru v roce 2005 vzpomínal velice detailně a s radostí („Vídali jsme se léta, i když jsme spolu už nepracovali. Stali se z nás velmi blízcí přátelé.“)

Hvězdným zlomem se pro Redforda stal western Butch Cassidy a Sundance Kid (1969) se čtyřmi oscarovými soškami, o čtyři roky později následoval Podraz, tentokrát se sedmi Oscary. „To jsou dva snímky, které jsme natočili s Paulem a které už si ani nepamatujete,“ říkal mi tehdy skromně, ačkoli jsem ho opakovaně ujišťovala, že opravdu pamatujeme.

O čem jsme mluvili? O tom, že za honoráře ze svých filmů si v polovině 70. let koupil ranč v Utahu, který pojmenoval příznačně, Sundance. Roku 1981 pak založil Sundance Institute, kde se stal v 80. letech uměleckým ředitelem český filmař Frank Daniel („Bez Franka Daniela by Sundance nebylo tím, čím je,“ opakoval). O čtyři roky později vznikl v Park City i stejnojmenný festival. ("Hollywoodské filmy jsou fajn, nic proti nim, sám je točím. Jsou ale fajn jen potud, pokud je možné dát prostor i filmařům, kteří točí normální filmy o normálních lidech a normálních problémech.")

Sundance festival letos oslavil čtyřicáté výročí a má stále rostoucí prestiž; Redford zůstal až do svého skonu jeho čestným prezidentem a účastnil se každého ročníku. Svou vizi laboratoře pro začínající nezávislé filmaře udržoval velmi přísně: nesnášel, když se někdo účastnil jen kvůli pozérské roli celebrity. Když tam před tuctem let dorazila Paris Hilton, neváhal se na tiskové konferenci rozčilovat: „Ona snad hraje v nějakém filmu? Ona i její večírkující partička proměnila festival v něco, co mě vážně nebaví.“

Empatie, ale i jistá umělecká neústupnost a vysoké nároky jej přivedly k režii. Jeho debut Obyčejní lidé mu vynesl Oscara za rok 1980. Kritici sice už další jeho snímky nepřijímali s takovým nadšením, diváci však byli okouzleni – například u filmů Tudy teče řeka nebo Zaříkávač koní. Prosadil i natáčení svého v kariéře nejoblíbenějšího snímku Všichni prezidentovi muži (1976), o jehož realizaci čtyři roky vytrvale usiloval. ("Snažil jsem se filmovým studiím vysvětlit, že ten film je o  práci, již ti dva novináři udělali před tím, než se o aféře Watergate dozvěděl svět," vysvětlovat Redford ve Varech). Dvojici novinářů, kteří odhalili pravdu a přispěli k pádu prezidenta Nixona, zde hráli Dustin Hoffman (Carl Bernstein) a právě Redford (Bob Woodward). V roce 2012 se Redford k tématu vrátil jako producent důležitého dokumentu o aféře Watergate, Návrat všech prezidentových mužů.

A zatímco se zdárně rozvíjela spolupráce mezi festivalem Sundance a karlovarskou přehlídkou (což si Redford v roce 2005 vytyčil ve Varech za cíl a beze zbytku dodržel), našel Redford v posledních letech inspiraci pro další aktivity. Stal se respektovaným bojovníkem za životní prostředí – nikoli díky slavnému jménu, ale díky fundovaným názorům a přesvědčivým argumentům. Napsal několik knih a téma lidské lhostejnosti k přírodě otevíral téměř v každém rozhovoru. Do posledních chvil ho podporovaly i všechny tři děti – dcery Shauna a Amy a syn James, které měl s první manželkou Lolou. Do Varů ho v roce 2005 doprovodila právě nejmladší dcera Amy a také dlouholetá přítelkyně, abstraktní malířka Sibylle Szaggarsová, rodačka z Hamburku. V roce 2009 se s ní oženil a často zdůrazňoval, jak moc mu dodává energii.

Tento rebel, který nikdy nezískal Oscara za herecké mistrovství, pak v roce 2018 oznámil "herecký důchod" a žil s manželkou v ústraní neposkvrněných hor Utahu. „Nejvíc si užívám samoty, protože svět sám o sobě je velmi rušné místo,“ říkával.

Ale i když z rušného světa odešel, jeho stopa zůstává – na horách v Utahu, na pódiích festivalů i v srdcích těch, kteří milovali jeho filmy i jeho životní filozofii.  Každoročně se na festivalu ve Varech - a následně i v českých kinech - můžeme setkat se žhavými novinkami ze Sundance, a připomenout si tak jeho odkaz.

Zdroj náhledového obrázku: KVIFF

Zleva Jiří Bartoška, Madeleine Albrightová, Robert Redford a výkonný ředitel MFF KV Kryštof Mucha ve Varech roku 2005 Foto: KVIFF