Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny >

    DN 20

    Češi Němcům nerozumějí? –  pod tímto mírně provokujícím titulkem nabízíme reflexi letošního průběhu Pražského divadelního festivalu německého jazyka ( v duchu češtiny trochu krkolomný, ve stylu němčiny však patřičný název, že?). Skutečností je, že současné německé divadlo, vším –  formou, obrazoboreckým zacházením s klasiky, politickým akcentem, zájmem o sociální témata a až nesnesitelným zaujetím lidskou sexualitou – je tak odlišné od našeho, že kontroverzní přijetí jeho „ukázek“ při každém ročníku PDFNJ je v řádu věcí. Navštěvuji tuto přehlídku od jejího počátku, a pokaždé mě zamrzí, jak málo českých praktikujících divadelníků (režisérů, herců, dramaturgů) pokaždé v hledišti potkávám. Pobývat toliko na svém písečku je samozřejmě pohodlnější. Tak si, milí čeští divadelníci, alespoň přečtěte naše „zprávy“. Třeba pro vás budou určitou inspiraci. A odpusťte mi ten kárající tón.

    Náš tradiční „herecký, režisérský či skladatelský“ a jiný profesně divadelně zaměřený rozhovor byl pořízen s Lucií Černíkovou, nepřehlédnutelnou členkou pražského Semaforu, která nedávno zazářila i v Šípově a Jandově Rokenrolu v Divadle Broadway. Sepsal jsem ho já, takže mi je žinantní jej  doporučovat: pár názorů téhle mladičké talentované herečky a zpěvačky  na „staré“ divadlo a „starý“ hudební žánr, jako je swing, však možná  za přečtení stojí.

    Původní interview s izraelskou režisérkou Rinou Jerušalmi – s izraelským ITIM Theatre hostovala na Nové scéně ND – je samozřejmě „jiná káva“.  Jiné (hlubší) myšlení a jiná zpověď. Alespoň jeden postřeh (a zkušenost) Riny Jerušalmi bychom měli vykřikovat tváří tvář naším státním donátorům do alelujá: V Izraeli by nikoho ani ve snu nenapadlo nepodporovat umění. Podpora umění je dávná  židovská idea, která přišla z Evropy.

    Ludvík Vaculík byla zase jednou v divadle. Na Kafkově Procesu v Pařízkově Komedii. Inscenace se mu líbila, samotný Kafkův román se mu líbí méně (vlastně vůbec ne) a kafkovský „boom“ ho štval už v šedesátých letech minulého století. Jak bude na tenhle nonkonformní  názor reagovat Břetislav Rychlík se dozvíme v příštím čísle Divadelek, v rubrice Dopisy bez hranic.

    Přeji příjemnou, zaujatou četbu.


    Komentáře k článku: DN 20

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,