Krásný večer v říčních lázních
Vančurovo Rozmarné léto (1926) zpopularizovala filmová verze Jiřího Menzela (1967) a od dob jejího uvedení v kinech se jazykově sofistikovná hříčka trvale usídlila i na českých jevištích. Základní situace – narušení líně maloměstského letního poklidu příjezdem pojízdných cirkusáků, kteří probudí v obstarožních hrdinech celou škálu tužeb – je pociťována jako prázdninově archetypální: krátkodobé poblouznění, uplývání času, laskavě zmoudřelé návraty k původním stereotypům. Jevištní úpravu Vančurovy novelky hraje třetí rok s úspěchem také Spolek Kašpar, letos přidali divadelníci z Celetné ještě Rozmarný bonus, vlastně jakýsi rozvolněný komentář, „doplňující“ původní příběh o momenty, které jsou v původní verzi jen naznačeny. Přiznám se, že tato nostalgická revue na mě působí případněji než opracování původní předlohy – a nejen proto, že nemusím srovnávat s plejádou dalších verzí. Jakub Špalek, který novinku režíruje, vystupuje také v roli hostinského a jakéhosi komentátora celé akce, průběžně připravuje diváky na to, co se bude dít, a publikum si spolu s ním užívá rozpravy tří „lázeňských“ mudrlantů (mistr plovárenský, major a kanovník), nové písničky Petra Maláska, kouzla a akrobacii na poměrně solidní úrovni, ale také hospodské „obžerstvení“ během pausy. I když dílko nevykazuje prvky dramatické stavby a obeznámenost s původním příběhem je pro vychutnání nuancí nezbytná, vyloupne se výrazněji než v předchozí inscenaci především přelétavě melancholický charakter Arnoštkovy průvodkyně Anny (nejvýraznější výkon Elišky Mesfin Bouškové, jaký jsem dosud zaznamenal). Také všichni tři kumpáni, byť na malém prostoru, nabídnou rozdílné osobnostně zabarvené temperamenty: Potměšilův Antonín Důra se sympatickou rustikálností prověřuje činkami svou muskulaturu, Kreuzmannův kanovník zase naznačuje nesmělé záchvěvy tlumené erotické vznětlivosti a Kargerův major prezentuje hrdou, vpravdě vojáckou rytířskost. Kouzelník Arnoštek Miloslava Tichého kombinuje prvky nyvé melancholičnosti se „světskou“ protřelostí (slušela by mu ovšem lepší dikce) a Eva Elsnerová s Irenou Kristekovou v partech paní Důrové a hostinské (respektive návštěvnice plovárny) rozpohybují jeviště značnou dávkou komediálního temperamentu (Elsnerová navíc kraluje mezi solidně zpívajícími kolegy). Z jeviště prýští energie, která dokáže vyprovokovat publikum ke „standing ovation”. S převodem nových situací do vančurovské češtiny pomohl na vysoké úrovni spisovatel Jiří Stránský, určitě však neměl jako editor v ruce program, kde ve finále Jakub Špalek nečesky vzkazuje publiku: Mějte krásný večer.
Eliška Mesfin Boušková
jako „kouzelníkova“ Anna
FOTO MICHAL HLADÍK
Spolek Kašpar – Rozmarný bonus. Režie Jakub Špalek, scéna Karel Špindler, kostýmy Jan C. Löbl, hudba Petr Malásek, pohybová spolupráce Jaroslava Hanušová. Premiéra 28. července 2011.
Komentáře k článku: Krásný večer v říčních lázních
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
