Krize je šance
Vážení a milí,
oznamuji, že 5. 5. skončí padesátým vstupem každodenní vysílání z Přední Kopaniny. Jistě se některým z Vás uleví. Ocením i kritické připomínky. Vysílání zůstane na YouTube v archivu.
Současně oznamuju, že vyšlo další číslo Čtení pro přátele, jež rozesílám mailem. Stačí mi napsat na adresu: [email protected]. Z něj pro i-DN vybírám fejeton Krize je šance.
Krize je šance
Vysadím dveře do mého pokoje a zakryju jimi jednu polovinu skleněných dveří vedoucích na balkón. Druhou půlku zakryju velkou překližkou přinesenou z garáže. Zatáhnu závěs, aby do pokoje nevnikalo ostré světlo zvenčí, a z druhého pokoje přinesu lampičku. Pečlivě ji zamířím na židli u klavíru a pak ten „reflektor“ rozsvítím. Jdu do skříně pro košili a obléknu si ji místo trička, které nosím na doma. Usadím se na tu židli a mobilní telefon položím na skříňku vedle klavíru tak, aby jeho kamera mířila pokud možno na můj obličej. Chvíli se snažím, abych měl v záběru i kousek klavíru, a když jsem s úhlem záběru jakž takž spokojen, připevním mobil ke skříňce průhlednou lepicí páskou. Zapnu nahrávání, pozdravím nepřítomné publikum a pak začnu hrát nebo číst nějakou báseň. Je duben 2020 a venku za okny i v našich hlavách zuří koronavirus.
U mě v pokoji v Přední Kopanině nezuří nikdo, naopak práce se stává hrou, a protože neumím stříhat video, i dobrodružstvím. Každý vstup natáčím vcelku a nesmím udělat chybu. Občas se mi to nepodaří, zvlášť u písniček, které jsem dlouho nehrál, a pak musím začít znovu od toho úvodního pozdravu. Když to klapne, pošlu nahrávku agentuře Jelení skok a odtamtud to putuje na internet. Jakmile se to objeví na YouTube, dám to na Facebook a našli byste to i na MALL.TV a na i-DN. Většinou to pak dohromady zhlédne víc lidí, než kolik by se jich kdy dostavilo na koncert. Inu, to jsou ty nové technologie!
S toutéž agenturou jsme si také řekli, že letošní festival Osamělých písničkářů nebudeme rušit, ale že požádáme umělce, kteří tam měli hrát, aby i oni pozvedli své kamery a mobily a natočili se. Původně jich v Kaštanu mělo vystoupit čtyřiadvacet, my jich oslovili třicet – a ukázalo se, že pandemie teď všechny natolik zaktivizovala, že se nakonec na vzniklém několikahodinovém dokumentu podílejí všichni. Někteří třeba jen jednou písní, jiní využili vymezený čas bezezbytku. Petr Nikl nechal vystoupit i loutky, v čtvrthodinovém filmu dua Caine+Mi zastoupilo publikum několik desítek plyšáků. Terezie Palková, písničkářka na rodičovské dovolené, natočila i svoje děti, Nikola zvaná Mucha se ve svém songu ptá: Za jak dlouho by si někdo všiml, že tu ležím mrtvá? Jiří Dědeček se nelítostně pustil do námi nezvolených představitelů a dal co proto i církvi svaté, Karel Vepřek něžně zapěl písničku na slova Bohuslava Reynka, Jan Jeřábek zase Josefa Kainara. Bio Masha deklamuje bez patosu, ale jasně: Je těžký tě na ulici poznat, za jedinečnýho se teď totiž převlíká kdekdo. A Petr Váša kdesi na lodi vyzývá: Buď dlouhá, široká, buď bystrozraká typicky česky a ne typicky hezky – malá, úzkoprsá a krátkozraká!
To, co normálně zažíváme už téměř dvacet let na klubovém pódiu, tedy neuvěřitelnou směsici osobností a různých přístupů k tvorbě písní, si teď můžete pustit na internetu i vy. Nebýt koronaviru, nejspíš by nic podobného nevzniklo, ale v dobách těžkých umíme my Češi držet pohromadě. (Já si vzpomínám na srpen 1968 nebo na listopad 1989, tehdy to tak bylo. Chvíli – a teď zas.) Krize je šance, řekla mi kdysi dokumentaristka Helena Třeštíková. Ta šance je tu a byla by škoda ji nevyužít, protože za chvilku budeme stejně studení a uzavření do sebe jako předtím. Takže jdu zase vysadit ty dveře a natočit pár starých radostných písní. Ty smutné si schovám na potom, až zas bude dobře. Aby byla nějaká rovnováha.
(Psáno pro Týdeník Rozhlas)
Přeju hodně radosti a klidu…
///
Festival Osamělých písničkářů najdete zde:
První díl: https://www.youtube.com/watch?v=5gZhelUy9DE&t=84s
Druhý díl: https://www.youtube.com/watch?v=5cRnbT7mvco&t=7691s
…
Komentáře k článku: Krize je šance
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
