Divadelní noviny > Kontext Zprávy
Mílane, díky
Foto archiv
7. 4. 1935 Praha – 11. 7. 2016 Praha
Klavírista, hudební dramaturg, redaktor a publicista, hudební skladatel, dirigent a pedagog, vůdčí osobnost sdružení Šanson – věc veřejná.
Uměnomilné veřejnosti je Milan Jíra znám zejména jako pianista proslulé skupiny Šanson – věc veřejná, založené ve smutném roce 1969, která pak navzdory nelibosti normalizátorů přežila celé toto nepěkné období v různých sálech i pod různými názvy. Vzpomenu jen ty nejznámější – Ljuba Hermanová a Rudolf Pellar. Bylo jich ale mnohem víc a mívali vždy (skoro) vyprodáno.
Krom písní se četly i literární texty, např. Jana Petránka, který také zpovídal hosty pořadu (nezřídka lidí, kteří byli u režimu v klatbě). Publikum, autoři i interpreti si při každém pořadu (a bylo jich za ta léta kolem tisíce) vzájemně potvrzovali svoji nespokojenost s normalizační realitou.
Se životem plným tvořivosti a laskavého srdce se Milan Jíra rozloučil 11. července 2016 ve svých 81 letech.
Milan Jíra u klavíra, říkávali mu přátelé… Foto archiv Umělecké besedy
Milan Jíra u klavíra, říkávali mu přátelé.
Kromě toho skládal Milan Jíra i hudbu k divadelním inscenacím. Za ženu měl herečku, křehkou ale výraznou a skvělou zpěvačku Milenu Jírovou. Ta v padesátých letech působila ve Vesnickém divadle. Po jeho zániku část souboru zájezdového divadla zakotvila pod vedením Františka Tvrdka v tehdejším Dětském domě. V podzemí tam byl promítací a divadelní sál, a tak mohli hrát – posléze především pro děti. Ovšem! Jako zaměstnanci obchodního domu v něm museli trávit celou pracovní dobu. Brzy ráno přicházeli k píchačkám a odpíchnout odchod si směli až po osmi hodinách. Pokud právě nehráli ani nezkoušeli, museli konat různé pomocné práce: ukládali zboží ve skladu, roznášeli po prodejnách, uklízeli. Jestliže Vesnické divadlo spadalo pod ministerstvo zemědělství, Dětský dům byl podřízen ministerstvu vnitřního obchodu.
Když se to dozvěděl dramaturg Ústředního loutkového divadla Erik Kolár, byl takovým zacházením s herci upřímně pobouřen. Ve spolupráci s ředitelem ÚLD Janem Malíkem vyreklamovali v roce 1960 soubor z dosahu vnitřního obchodu a připojili ho k ÚLD jako pobočnou scénu pod názvem Divadlo SLUNÍČKO. František Tvrdek byl jeho šéfem a manželé Jírovi součástí souboru. Milan Jíra pak jeho dvorním skladatelem. Režiséři a výtvarníci se střídali, ale hudebník Milan Jíra byl stálicí. Od roku 1960 až do roku 1984 složil hudbu ke 40 inscenacím.
Herci a loutky zpívali s orchestrálním doprovodem. Prvně se tu prolínalo činoherní hraní s loutkovým divadlem. Největší slávu si dobyl první loutkový muzikál Míček Flíček z roku 1964. Dramaturg Erik Kolár ho připravil k šedesátým narozeninám jeho autora Dr. Jana Malíka.
S pokračujícími šedesátými lety se SLUNÍČKO po večerech otevřelo big beatové mládeži: Olympic či Rebels, Šimek s Grossmannem, Paleček a Janík… Ti všichni se tu s loutkáři křižovali a často při tom shlédli představení pro děti s hudbou Milana Jíry. A chodívali do zákulisí blahopřát.
Milan Jíra absolvoval Pražskou konzervatoř v oboru klavír u prof. Otto Háši a na hudební AMU obor skladby u prof. Bořkovce. Přidal si ještě dvouleté postgraduální studium estetiky na FFUK a navrch i státní zkoušku z angličtiny. Na mezinárodním Festivalu Cervantino v mexickém Guanajuatu, který je věnován španělskému spisovateli Miguelu Cervantesovi, okouzlila úžasná Jírova hudba k pantomimické inscenaci „O zaslepeném zvědavci“.
Co odkázal Milan Jíra?
Hodnot naplněna míra.
Mílane, díky.
Komentáře k článku: Mílane, díky
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
