Divadelní noviny > Blogy Festivaly
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 348)
Mezinárodní taneční festival Dance Brno 100 zahájila ve středu 23. května světová premiéra baletů Metanoia, Opus Amadei a Solipsistic.
Na pylonu nahatý klouček, pod ním vchod, kterým otec Leopold přivedl syna Amadea a ten usedl za klavír… Bylo to dávno. Nosily se tehdy bělostné rokokové paruky, aby si lidé připadali krásní…
V Redutě je vše jinak. Kde býval koncertní sál, vědí jen pamětníci, kterých už není. Ubývá i těch, co pamatují, kde se nacházelo vestavené hlediště s balkony a jeviště s azylem pro lehkonohé múzy. Současný vzhled je poplatný době.
Nad vším děním září barokní lustr. FOTO NdB
Metanoia je příběhem vzdoru geniálního Amadea Wolfganga Mozarta oproti příkazům otce Leopolda i příběhem skladatelova pozdního pokání. Choreografie Uladzimira Ivanou ctí prvky klasické taneční školy. Tanečníci se pohybují v prostoru tří stísňujících stěn s tušenou hlavou génia, popsanou graffiti – nalejeme jinak – Amadeus – Janáček – opera. Nad vším děním září barokní lustr. Rozdychtěnou, milující Constanze, procítila Elizaveta Shibaeva. Leopoldem byl Martin Svobodník. Amadea tančil Martin Segeťa.
Tanec o lidské závrati ze štěstí a bolu měl u diváků úspěch. FOTO NdB
Opus Amadei Dana Datcu je volnou koláží hudby a tanečních ornamentů zpodobňujících vášnivost lásky, erotiku, radost, smutek, strach a ironii. Tanečníci i tanečnice v bílých košilích, černých krátkých kalhotách a s huňatými obočími svým vzezřením kontrastovali nadýchané rokokové dámě v šatech ze starorůžového mušelínu. Tanec o lidské závrati ze štěstí a bolu měl u diváků úspěch. Sólisté Barbora Bielková, Ivona Jeličová, Kristýna Kmentová, Emilia Vuorio, Arthur Abram, Manuele Bolzonello, Peter Lerant, Jalme Montero, Martin Svobodník i choreograf Dan Datcu byli zahrnuti květinami i vřelým potleskem diváků.
Na pochopení se zdá být nejsložitější choreografie španělské tanečnice Caroline Isach honosící se názvem vycházejícím z filosofického termínu solipsismus. FOTO NdB
Na pochopení se zdá být nejsložitější choreografie španělské tanečnice Caroline Isach honosící se názvem vycházejícím z filosofického termínu solipsismus – Solipsistic (existuje pouze moje vědomí a nic jiného).
Před stěnou seskládanou z bílých panelů sedící muž je zahloubán do četby knížky. Ze soustředění ho nelze vytrhnout. Hlasité hovory ani hluky ulice nevnímá. Panely se rozestoupí a do jeho vědomí se prodere Mozartova hudba a chór chlapců i dívek v krásném azurově modrém odění. Na rukou nesou dívku oděnou v kostýmu barvy nachové růže. V choreografii Caroliny Isach excelovali: Ivona Jeličová (Krása), Emilia Vuorio (Láska), Artur Abram (Muž), Martin Svobodník (Podvědomí), Peter Lerant (Hudba), Jalme Montero (Dítě), Kristýna Kmentová a Emily Steward.
Uladzimir Ivanou, Carolina Isach Cogollos a Dan Datcu, choreografové inscenace Amadeus MozArt. FOTO NdB
Šli jsme z Reduty vyšlapaným chodníčkem. Zdálo se, že malý naháč se na pylonu usmívá. Řekl jsem: Mistře, i já mám radost. A Mab dodala: Říkali dva Vídeňané, že jde o Meisterstück des Tanzes…
Brno – Komín, 6. 6. 2018
Národní divadlo Brno (soubor baletu) – Amadeus MoZart (Metanoia – Opus Amadei – Solipsistic). Choreografie: Uladzimir Ivanou, Dan Datcu, Carolina Isach Cogollos, hudba: W. A. Mozart. Světová premiéra v rámci slavnostního zahájení mezinárodního tanečního festivalu Dance Brno 100 v divadle Reduta 23. května 2018.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 348)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
