Divadelní noviny > Blogy Festivaly Zahraničí
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 915)
Sluníčko upaluje, jedu z Komína, na zastávce G 2 vystupuji. Nezdolná múza se usmívá.
Studio z Varšavy uvede na festivalu Divadelní svět inscenaci Lukasze Twarkowského (1983) Zaměstnanci vzniklou na motivy románu současné dánské autorky Olgy Ravn (1986). Její děj se odehrává na kosmické lodi, kde pobývají lidé a humanoidní roboti.
Procházíme brankou pro zaměstnance, jedeme po schodech a jsme u výstavištní haly, kde za něco málo okamžiků začne dlouho očekávaná produkce.
Múza povídá: Musíte vědět, starý pane, zaměstnanci výzkumné lodi ve 22. století pod dohledem tajemné Organizace zkoumají vzdálenou, nově objevenou planetu.
Dostali jsme zvukové zátky do uší a po ověření vstupenek vstupujeme do dějiště.
Ohlušuje mě hlasitě dunící hudba. Jako u kolotoče, huláká múza. Za blikání neonů se šplhám na jakousi laťovou lavičku. Ještěže mám opěrnou hůl.
Přede mnou se nachází řvoucí a blikající krychle.
Diváci se hrnou a usedají na lavice rozmístěné do tří řad nad sebou kolem čtvercového kvádru.
Múza říká: Jako v cirkuse, jen tu manéž tady mají nějak hranatou.
Krychle je průchozí. Kolem ní obcházejí mužíci v kšiltovkách, ručními kamerami vysílají záběry na promítací plochy zářící kostky.
Jsou představování členové mise – vědečtí pracovníci i roboti. Připadám si jako na velkoplošné filmové produkci. Mám pocit něčeho, co jsem už někdy dávno zažil.
Tlampače řvou anglické nebo polské věty. Snažím se vyluštit české titulky.
Začínají houkat poplašné sirény. Řvoucí kvádr vyzývá diváky k výměně stran.
Jsem český kverulant. I když mě strašně bolí od lavice otlačený zadek, nikam se nehnu.
Po diváckém přeskupení se počínají na velkoplošných záběrech odehrávat scény sexuálního harašení. Zaměstnankyně vědeckého týmu se zamiluje do robotky. Z úst vyndá kuličku a koulí ji po robotické dívce.
Hulákání sirén a odpočítávání času pro diváckou změnu vítám.
Otlačený zadek mě bolí čím dál víc. Začínám přemýšlet jak a kudy z mučící arény vypadnout.
Vesmírné plavidlo mizí, kostka zhasíná, břeskná hudba bičuje mé slechy. Múza mně pomáhá zvednout se a vybelhat z haly.
Člověk má okusit všechno, čím se dnes divadelní umění chlubí, moje milá.
Starý pane, za ty peníze jsme mohli jít do kina na film a sedět v polstrovaných křeslech.
Múzo, múzo, jsem smutný, protože festival končí…
Však za chvíli bude jiný, starý pane.
Festival snad…
Brno – Komín, 30. 5. 2024
Teatr Studio, Varšava, Polsko – Olga Ravn: The Employees. Překlad z dánštiny Bogusława Sochańska, adaptace a dramaturgie Joanna Bednarczyk, režie Łukasz Twarkowski, asistent režie Adam Zduńczyk, scéna Fabien Lédé, kostýmy Svenja Gassen, hudba Lubomir Grzelak, světla Bartosz Nalazek, pohybová konzultace Rob Wasiewicz, video Jakub Lech, kameramani Iwo Jabłoński, Gloria Grünig, modely a předměty Katarzyna Rytka, operátor osvětlení Jan Zajączkowski, operátor zvuku Damian Kruszewski, Rafał Szydłowski, operátoři videa Adrien Cognac, Adam Kuznowicz, inspicient Zuzanna Prusińska. Produkce Monika Balińska, asistent produkce Aleksandra Urban. Účinkují: Dominika Biernat, Daniel Dobosz, Małgorzata Hajewska-Krzysztofik, Maja Pankiewicz / Wiktoria Kruszczyńska, Sonia Roszczuk, Paweł Smagała, Rob Wasiewicz. Premiéra 21. ledna 2023. Psáno z uvedení na festivalu Divadelní svět Brno v hale G2 na brněnském Výstavišti 27. května 2024.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 915)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)