Hrdinové jako my (No. 2)
Čtvrtý festivalový den představil Biologii politika aneb Fouché Slovenského komorného divadla Martin. Inscenace na motivy memoáru Stefana Zweiga Joseph Fouché překvapila páteční publikum především koncepcí režiséra Lukáše Brutovského: diváci se totiž účastnili scénického koncertu.
Rockovou pseudooperu divákům naservírovali herci Slovenského komorného divadla Martin (na snímku Tomáš Grega alias Gregy). Foto SKDM
Téma Velké francouzské revoluce bylo a je na divadle zpracováváno v různých podobách mnoha autory. Málokdo se ale rozhodne vybrat si nenápadného intrikána a zpracovat jeho život jako koncert se scénickými prvky, tak jako to udělal režisér „inscenace“. Osobitý přístup ve spojení s autorskou hudbou a energickým výkonem herců na jevišti dodává této dvouhodinovce historiografie grády.
Dílo je postaveno na deseti hercích/muzikantech/zpěvácích, jejichž role se v průběhu hry dynamicky a frekventovaně proměňují. Představují-li místo sebe samých některou z postav, pak nikdy ne na dlouho, jelikož v mozaikovitém převyprávění života Josepha Fouchého není prostor pro dlouhé vysvětlování. K porozumění dílu je tedy nutná alespoň minimální znalost Velké francouzské revoluce, orientaci ovšem napomáhá také množství zcizovacích prvků v podobě např. kartónových masek obličejů historických postav (Napoleon Bonaparte, Marie Antoinetta, Maxmilien Robespierre).
Svižné tempo, nezbytné k udržení pozornosti, je po celou dobu provázeno živelným hereckým a hudebním projevem. Již od samotného začátku je publikum zaplaveno divokými tóny drsného rocku, které se ale v průběhu mění do podoby poklidného folku nebo i jazzu. Kreativita a zručnost na poli hudebního umění je v inscenaci dovedena téměř k dokonalosti – nejen díky půvabné škále barvy hlasů jednotlivých herců (a jejich schopnosti tvořit čisté vícehlasé harmonie), ale především zvládáním častých proměn herecké a hudební akce bez delšího zaváhání.
Formě scénického koncertu odpovídá i scéna, na níž jsou kromě klavírního křídla přítomny i další hudební nástroje, společně se stojany a další muzikantskou aparaturou, se kterou se aktivně pracuje. Stejně tak jako se pracuje s hudbou, která nezastává pouhou roli podkladu, ale v Brutovského režii získává podobnou funkci jako slovo – slouží jako vyjadřovací a komunikační prostředek. Prostřednictvím zvuků a jednotlivých skladeb tak dochází nejen k dokreslení děje, ale především k jeho posouvání – a primárně k funkčnímu udržení divácké pozornosti.
Zpracování života intrikána Josepha Fouchého v podání souboru SKDM je úctyhodné hned v několika rovinách: temperamentnímu slovenskému herectví a hudebně působivé dramaturgii dominuje především volba poměrně atypického tématu. Jediným významově neopodstatněným prvkem je všudypřítomný sexuální podtón, avšak ani ten neubírá na kvalitě celkového obrazu tomuto nadčasovému frapujúcimu politickému školení pre cynikov.
Slovenské komorné divadlo Martin – Stefan Zweig: Biologie politika aneb Fouché. Režie a divadelní adaptace: Lukáš Brutovský, překlad: Ján Rozner, hudba: Róbert Mankovecký a Lukáš Brutovský, výprava: Jozef Ciller, kostýmy: Zuzana Hudáková, dramaturgie: Róbert Mankovecký. Hrají: Alena Pajtinková, Barbora Palčíková, Jana Kovalčiková, Zuzana Rohoňová, Daniel Žulčák, Tomáš Grega, Jaroslav Kysel, Tomáš Mischura, Róbert Mankovecký a Marián Frkň. Premiéra 2. 2. 2018. V Divadle pod Palmovkou v rámci festivalu Palm Off Fest 25. 10. 2019.
///
Více o festivalu na i-DN:
Komentáře k článku: Hrdinové jako my (No. 2)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Karla Smutná
„v podání souboru Martin“
– vy si myslíte, že se to divadlo jmenuje Martin? fakt?????
26.10.2019 (22.08), , Trvalý odkaz komentáře,
Veronika Holečková
Dobrý den, paní Smutná,
naneštěstí nám v článku tento faktografický omyl unikl. Samozřejmě je nám jasné, že se soubor nejmenuje „divadlo Martin“, ale že jde o soubor Slovenského komorného divadla v Martině. Za chybu se omlouváme, v textu jsme ji opravili a za upozornění děkujeme.
S přáním hezkého dne
Veronika Holečková
27.10.2019 (9.41), , Trvalý odkaz komentáře,