Divadelní noviny > Blogy Festivaly Reportáž

Hulcova bleskova (No. 15) – z Pernštejnlove /3/

Závěrečný díl mého miniseriálu reportáží z 8. ročníku divadelního a hudebního festivalu Pernštejnlove, který se ve dnech 25. – 29. července konal v historickém prostředí pardubického Zámku, věnuju nezávislým či alternativním souborům, jež každému festivalu dodávají ten správný říz kutačství a risku, odlišující se stylovosti a osobitosti, jež by na korpusu žádného artového dortu neměla chybět.

Na pardubickém Zámku bylo těmto scénám a počinům vyčleněno šapitó na šancích (už jsem o něm psal v souvislosti s DK jirádeka jejich Maude), malé zámecké nádvoří a hudební scéna parkán, kde se vždy konaly předpůlnosční koncerty. Z nich jsem navštívil jediný – sobotní koncert nové pražské jazzpunkové formace Sísa nebo Libuna. Ovšem toho punku jsem tam moc nenalezl. Koncert mě vtáhl spíše do dob jazzrocku a různých jazz a rock (a taky soudobou vážnou hudbu) propojujících setkání a experimentů přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století, kdy bylo možné podobné, na výrazné instrumentaci a dlouhých sólech s rockovým drajvem založené hudební party sledovat v českých, moravských i světových klubech a také (a u nás hlavně) na Pražských jazzových dnech, které byly posléze zakázány, což myslím této scéně u nás velmi uškodilo a dodnes se to s ní táhne. Tehdy byl jazz a rock přirozenou součástí experimentální hudební scény oslovující pestrou řádku lidí, od odborné veřejnosti po široké spektrum nezasvěcených. Dnes je z něj – apoň mám ten dojem – už zase výlučný, exklusivní svět existující tak trochu sám pro sebe. I koncert tohoto tria – Martin Vondrášek (basa), Ondřej Pechar (saxofony) a Filip Kocián (bicí) – byl spíše do sebe zahleděným hudebním kláním, se skvělými individuálními výkony především Ondřeje Pechara, než dialogem s diváky. Ale kapelu velmi doporučuju. Směle ji lze zařadit do part typu Jazz Q, Masokosti (Malina/Soukup/Kocáb/Stivín), Bohemia, Energit, raného Pražského výběru a dalších z dob, kdy jazz dýchal milesdavisovskou, herbiehancockovskou a mclaughlinovskou jazzrockovou současností.

…

Ale zpět do divadla. V šapitó na zámeckých šancích jsem vedle DK Jirásek navštívil ještě dvě představení. V pátek 28. 7. v tradičním festivalovém překvápku „Rande na slepo“ (kam údajně skutečně zavítalo několik jedinců, kteří se chtěli seznámit) vystoupil karlovarský showman Viktor Braunreiter /více o něm zde/, který předvedl třeskustou stand up show. V ničem si nezadal s dávnějšími komiky typu Vlasty Buriana, Josefa Kobra, Lubomíra Lipského či dnes třeba Petra Vydry, Jakuba Žáčka či Lukáše Pavláska. Navazuje tak na linii estrádních umělců, která je a vždy bude součástí lidové zábavy v tom nejvlastnějším slova smyslu. Braunreiter si dokázal střílet sám ze sebe, ze svého jména i svých snah o komunikaci, již navazoval bez jakýchkoli problémů. Třaskal slovně nabitými povídkami a vtipy a přítomné diváky – právem – strhl. Nejsem sice velkým fanouškem těchto one man shows, ale velmi je ctím a respektuju. Vždyť i takoví Voskovec a Werich a Suchý se Šlitrem byli svým způsobem stand up komici. Zkuste si stoupnout hodinu či víc před diváky a nenudit je… Ono stačí deset minut…

…

Další produkcí, kterou jsem v šapitó zhlédl, byla klasická Červená Karkulka královéhradeckého Divadla Drak. No, klasická… Už název Červená Karkulka / Червона шапочка napovídá, že jde o setkání dvou národností, dvou přístupů a interpretací tohoto – dalo by se říct – evropského mýtu. Jak doba určuje, jde o setkání ukrajinské loutkářky – emigrantky s českým loutkářem a vypravěčem, konkrétně Mariny Byt a Petra Vrběckého. A jde o divadelně šťastné setkání. Oba se zdravě doplňují, z jazykových rozdílností staví humorné situace, uvádějí diváky do otevřeného světa jazykových i kulturních odlišností, přičemž je nenásilnou, humornou formou propojují či překonávají. Pohádku, o níž oba právem předpokládají, že ji i ti nejmenší znají, dějově nenápadně posouvají a některé situace proměňují, přičemž pochopitelně základní příběh i situace zůstávají. Nápaditě a citlivě pracují nejen se slovními hříčkami či s dějem, ale – coby loutkáři – hlavně s reálnými předměty, s nimiž před diváky přistupují a u stolu je oživují. Malými loutkářskými fintami, posuny v symbolice a interpretaci je obměňují, a rozšiřují tím fantazii diváků. Malých i dospělých. Bylo to hravé, milé představení, až instruktážně ukazující, jak dětem – a možná i dospělým – předvádět multikulturnost současného světa tak, aby jim byla blízká, aby chápali a respektovali jinakost a jiné, odlišné lidi, národy, přístupy a zkušenosti. Abychom na tomto světě dokázali žit pospolu. Ostatně loutkáři asi nejlíp – aspon zatím – nás vpluli do ukrajinsko-českého divadelního dialogu. Vzpomeňme na projekt Studentů pro Uktrajinu Language Barrier Equal, jež získala poctu festivalu …příští vlna/next wave… jako Projekt roku 2022 /zde, resp. zde/.

…

A teď ještě na dva skoky na malé nádvoří pardubického Zámku. V bohatém závěrečném sobotním programu tam vystoupily dvě pražské party, jež rozhodně zasluhují pozornost, a to nejen dnes, ale i do budoucna. Nejprve v 18 hodin odpoledne svou novou show Třeba to vyjde plnou akrobacie, humoru, masek a zdravé dávky šílenství – jak sami sebe charakterizují – předvedlo duo Heleny a Jakuba Urbanových vystupující pod názvem Koťátko zkázy. Na můj vkus trochu moc dětinsky pitvořivé, byť jistě záměrná a se silným nadhledem volená stylizace do pink zvířátek nebrání skvělé fyzické akrobacii a různým žonglérským číslům. Méně s novým ciskusem obeznámené diváky jemně vtahuje do světa moderního fyzického divadla spojujícího fyzickou akrobacii s klauniádou v hravé taneční (fyzické) pohybové divadlo. Diváci byli nadmíru spokojeni a já vlastně taky. Takový novocirkusový stand-upový duet.

…

Také zcela nová (týden od premiéry) ztřeštěná půlnoční plavba za americkým – ale možná divadelním – snem klukovské party, nedávných spolužáků z DAMU Ductus Deferens – nejznámější je syn Ivana Trojana Josef – nazvaná Drým džurny má o něco vyšší ambice, byť hravost, zábavnost a vzájemná komunikace jsou také těmi hlavními. Jde o typický postdamácký divoký sled ztřeštěných výstupů propojených jednoduchým příběhem a postavený na souhře, přátelství a vzájemné propojenosti a herecké znalosti jeden druhého. Doplňují se, podporují, provokují. Herecky, hudebně, situacemi. Nahodilými i pečlivě secvičenými. Příběh je v zásadě nepodstatný, vše stojí a padá s rytmem, dravostí, gagy a komunikací. Mezi sebou i s diváky, s nimiž občas vstupují do přímých dialogů. Funguje to náramně a jako svěží, „nakopávající“ šláftruňk ideálně. Pro budoucnost herců – ať už se jejich cesty rozejdou kamkoli – je takové vystupování a letní cestování (zastávka byla jednou z prázdninových mezivýstupů tohoto souboru, který má v současné rezidenci v pražském Švadově divadle /zde/) ohromné. Dodá jim zkušenost s živým hraním i v nečekaných situacích, naučí souhře a herecké i lidské důvěře a hlavně nahustí vnitřní sílu do dob, kdy mládí vyprchá a herecké řemeslo nebude jen plné lásky.

Pardubický Pernštejnlove – jak už název předestírá – však divadelní lásky čas jak účinkujícím, tak divákům na pět středoletních dnů poskytl. Veřme, že si dostatek energie a dramaturgické svěžesti uchová i do let dalších.

…

Viktor Braunreiter – Solo stand up. Pernštejnlove, 28. července 2023.

Divadlo Drak, Hradec Králové -Tomáš Jarkovský, Barbora Pokorná a kol.: Červená Karkulka / Червона шапочка. Režie a hrají: Marina Byt a Petr Vrběcký, režijní supervize: Jakub Vašíček, dramaturgie: Tomáš Jarkovský, Barbora Pokorná, scénografie: Tereza Vašíčková. Produkce: Barbora Kalinová. Premiéra 26. června 2022v rámci festivalu Regiony v plenéru před Divadlem Drak, Hradec Králové. Psáno z reprízy na festivalu Pernštejnlove 29. července 2023.

Koťátko zkázy, Praha – Třeba to vyjde. Koncept, režie, hrají: Helena a Jakub Urbanovi, masky: Rufina Bazlova, Františka Malasková, text namluvil: Jan Řezníček (česky) a Roman Horák (německy), zvukový set-up: Martin Hůla. Premiéra: 14. června 2023, Mariánské náměstí, Praha. Psáno z reprízy na festivalu Pernštejnlove 29. července 2023.

Ductus Deferens, Praha – Drým Džurny. Režie Herman Čolek. Obsazení: Josef Trojan, Marek Frňka, Petr Kult, Jan Staněk, Petr Matyáš Cibulka, Tomáš Čapek. Premiéra 23. července 2023 na Festivalu zlobení 2023, Gabriel Loci, Praha. Psáno z reprízy na festivalu Pernštejnlove 29. července 2023.

///

Hot chess

I 35. ročník Czech Open v sobotu v Pardubicích skončil. A závěrečný den přinesl skvělé, bojovné partie, což v poslením kole nebývá zvykem. Jednu jsem již nabídl v minulé bleskovce z Pernštejnlove /zde/ a další si můžete přehrát nyní.

Možná vstoupí do šachových učebnic. Šestnáctiletý Tchaj-wanec Adelard Bai (ELO 2398) černými zvolil proti teoreticky mnohem silnějšímu osmnáctiletému Norovi Elhamu Abdrlaufovi (ELO 2522) ostrý gambitový postup ve španělské: 1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3. Sb5 a6 4. Sa4 d6 5. O-O Sg4 6. h3 h5 7. d4 b5 8. Sb3 Jxd4 9. hxg4 hxg4 10. Jg5 Jh6 11. f4. Tato pozice je poměrně známá a v teorii rozebíraná. Ovšem tahem 11. … gxf4 Bai Nora, který tento postup neznal, zaskočil a ve 22 tazích jej doslova převálcoval. Diagram je z pozice černého v již o něco pozdější situaci, kdy po 14. … exd4 bílý pěšce vzal tahem 15. Sxd4:

Do této pozice se dostal po již uvedených tazích 11. f4 gxf4, kdy následovalo 12. Jxf3 d5 13. Jxd4 Sc5 14. Se3 exd4 15. Sxd4 /pozice na diagramu/. Černý si střelce nevzal, ale pohrozil matem tahem 15. … Jg4 a bílý již nenašel obranu. Partie pokračovala: 16. g3 Sxd4+ 17.Dxd4 Dd6 18.Vf4 Dh6 19.Kf1 Dh1+ 20.Dg1 Je3+ 21. Df2 Vh2+ 22.Dxh2 Dxh2+ a bílý se v beznadějné pozici vzdal. Bai byl po prohře tak otrávený a zničený, že formulář zahodil na zem a z místnosti rychle odešel. Nedivím se mu. Prohrát ve 22 tazích je v zásadě potupa.

Partii si živě můžete přehrát zde: Abdrlauf, Elham (Norsko, ELO 2522) – Bai, Adelard (Tchaj-wan, ELO 2398) /Pardubice, 29. 7. 2023/

///

Více o letošním festivalu Pernštejnlove:

Hulcova bleskova (No. 13) – z Pernštejnlove /1/

Hulcova bleskova (No. 14) – z Pernštejnlove /2/

…

• Autor: Vladimír Hulec
• Publikováno: 9. září 2023

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Hulcova bleskova (No. 15) – z Pernštejnlove /3/

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ