Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 509)
Rohový dům v Křížové ulici změnil majitele. Na jeho zdi se objevil nápis Divadlo Za hradbami. Několik vitrín oznamuje: REVERZNÍ DVEŘE ZAHAJUJÍ NOVOU ÉRU! Osamostatnění, repertoár, nová domovská scéna. Aneb přijď jednou za měsíc na Reverzní dveře do divadla Za hradbami – nové nezávislé profesionální scény v Brně.
https://www.facebook.com/Reverznidvere/videos/413648445976661/?t=18
Múza Mab mi nakukuje přes rameno. Tady to znáte. Býval jste častým návštěvníkem představení divadelního sdružení Krajiny.
Schůdek zůstal. Vystoupl jsem na něj. Za dveřmi mě čekalo překvapení. Nové stolky, nové židličky, na stěnách obrázky herců, pod stropy regály s knížkami. Studenti popíjeli čaj, kávu, pivo, víno…
Mab řekla: Příjemný divadelní klub…
V sálku je teplo. Černě natřené zdi, pevné stupně elevace pro padesát diváků.
Mab špitla: Příjemná atmosféra…
Žel, faustovský strop s otvorem, kterým je vidět střešní konstrukci, zůstal zachován z dřívějška. Podlaha z nerovného, skvrnitého betonu též…
Mab konstatovala: Už nebyly potřebné peníze, ale proměna interiérů je patrná. Chválím.
Na hrací ploše stojí stojany pokojových lamp. Mezi nimi jsou nataženy šňůry prodlužovaček vedoucích ke zdířkám zásuvek. Na vrcholcích stojanů jsou umístěny úsporné žárovky. Pod jedním z nich dva mladí lidé hrají hru na slova. Život je krásný, verbální laškování se mění v akt milování. Žárovka svítí divákům do očí, milenci leží nahatí na betonu, mluví…
Brní mi jazyk. Je jazyk vnitřnost? Jazyk je sval…
Přestavováním lamp bez stínítek se charakter prostředí proměňuje. Pokoj, televizní studio, reprezentativní sál…
Žárovky na stojanech se rozžíhají, přistupují k nim herci. Sporé světlo osvětluje obličeje, jednotlivé žárovky zhasínají, nebo zažíhají. Herci hovoří.
Mluvící ozubené díry v hlavě.
Mluvící hlava, tak se jmenuje inscenace, na kterou se díváme…, sděluje Mab.
Originální výtvarné řešení. Chytrý scénář odrážející mladá bloudění, hledání jistot a jejich nenalézání.
Neměl jsem studovat novinařinu…, je slyšet z hloubi betonové plochy.
Tomáš mluví: Jako by. Všichni tady jako by umí všechno pojmenovat, chápeš. O tom je ta naše práce, jako by. Já se strašně snažím – najít jako by ten správnej výraz jako by, pojmenovat to všecko, co okolo mě je. Jako by. Co ve mně je. Jako by ty city, nálady a všechno jako by, víš, Andrejko. O čem nelze mluvit, o tom je třeba mlčet. A to zavání jako by divokostí.
Andrea: Divokostí?
Tomáš: Jo, jako by něco neznámého, jako by svobodného, jako by. Když pak člověk něco jako by vidí a jako by cítí, tak ja koby…
Mab poznamená: Obdivuhodný myšlenkový slalom divadelníků v četbě pod lampami.
Aktéři jsou technicky vybavení hráči, leč mnohdy boj s neakustickým prostorem prohrávají. Mnohá slova, ba i věty putují vzhůru do díry mezi střešní krovy…
K mému sluchu dolétne tvrzení: Málokdo tuší, co všechno člověk přežije, na co všechno si zvykne, když nemá na výběr.
Stojany jsou u stěn. Doprostřed dějiště jsou donesena dvě vědra. Zvuky drůbeže navozují pocit venkova. Mladý muž se otužuje. Vstupuje do chladné vody. Poté si ve vědrech máčí hlavu. Hospodyně do věder vhodí špinavé nádobí, muž je umývá… Vědra jsou odnesena.
Tak jak u vás…? Půjdeme na houby… Půjdeme se koupat…
Stojany se posouvají. Aktéři tančí. Jsou v sále vesnické restaurace. Mluví.
Tomáš: V liberecké zoo se narodila samice Ježíše. Rumcajsovi se rozpadlo manželství. Papež zapomněl na slušné vychování. Vědci z kalifornské univerzity letos na nic nepřišli. Pejsek celou noc hledal cestu domů, ale nenašel ji.
Štěpán: Nejmenovaná politická strana odvolala prezidenta republiky z funkce. Je to sice protiústavní, ale koho to u nás ještě zajímá. Miláčku, nechme už toho, pojďme odsud. Pojďme pryč, nikoho z nich nepotřebujeme. Natruc v tom všem budeme, viď. Až po uši, po nozdry. Budeme to polykat a hltat, aby nás ten hnůj neutopil. Budeme v tom žít snaživě a pilně. Jako školáci, jako v horečce, jako děti.
Mab čte scénář: V dlani držím kříž, všechno se hýbe, otáčí a slévá, spojuje se v kruh. Rozmazané tváře, šmouhy tanečních párů, bílé čáry, stopy očí.
Generační výpověď statečných divadelníků bojujících o místo na kulturní mapě Brna končí. Loučím se s paní šéfovou Kamilou Konývkovou Kostřicovou: Velmi dobrá premiéra. Ať se vám daří!
Bůh vám pomáhej, dodá Mab a zmizí.
Na Křížové ulici mrzne…
Brno – Komín, 5. 12. 2019
Divadlo Za hradbami, Brno – Marek Šindelka, Kamila Konývková Kostřicová: Mluvící hlava. Režie a dramaturgie: Kamila Konývková Kostřicová a soubor. Hrají: Anna Ročková, Filip Janouch, Martin Mohr, Anna Stenzlová, Jonáš Konývka, Petr Theodor Pidrman, Anna Zychová. Premiéra 1. 12. 2019.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 509)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Zdeněk Pololáník
Velmi zajímavá Informace: nová komorní scéna v Brně.
Jaroslav Tuček ocenil premiéru a popřál dalšímu vývoji:: Ať se dař. A v tom je od zkušeného divadelníka krásné ocenění i naděje a očekávání do budoucna.. Kéž se mladému souboru podaří najít přitažlivá, nosná témata, která vzbudí zájem jejích zpracováním a předvedením. Máme se na co těšit!
21.12.2019 (21.09), Trvalý odkaz komentáře,
,