Rumunská psychoterapie (No. 3)
Jedna telefonní budka a v ní uvězněná trojice – koncept, který se jevil jako ten nejnadějnější z třídenní přehlídky rumunského divadla v pražském Alfredu ve dvoře. Jen dobrý nápad však na hodinovou performanci nestačí.
Tři tanečníci v telefonní budce aneb Rumunský Kvartet pro mikrofon FOTO ADI IONITA
Kvartet pro mikrofon je projekt, který získává pevné kontury až před očima diváků. Známo je pouze východisko – dvě ženy a jeden muž (Mihaela Dancs, Carmen Cotofana a v předchozích dílech festivalového zpravodajství několikrát zmiňovaný Farid Fairuz) jsou zavřeni v průhledném kvádru, zvukař-DJ (Vlaicu Golcea) reaguje na jejich pohybové i zvukové podněty a do hudby komponuje vyřčená slova, vzdechy, klepání… Ona jedinečnost komunikace čtyř aktérů ovšem vázne na nevyužité nahodilosti, nedostatečné symbióze performerů.
Tanečníci opakovaně naznačují, že mezi nimi existují vztahy – erotické, přátelské i násilnické. Využívají se, nesnáší se, milují se, pomáhají si. Chvilku jsou jednotlivci, chvilku tým. Ale paradoxně nebojují za to, aby unikli, snad se snaží pouze přežít. V „kostce“ představení se snaží ukázat celý svůj život, který je chtě nechtě naplněn (a někdy i přeplněn) lidmi. Proč ale nereagují více? Proč negradují svůj „příběh“?
Pro diváky je nakonec nejpoutavější pozorování proměny, kterou způsobil vydýchaný vzduch v budce. Tanečníci se čím dál více potí, stejně tak se rosí i pleksisklové stěny jejich vězení. Po oknech i tělech stékají čurky tekutin, občas někdo obtiskne svou dlaň na stěnu, prstem načrtne srdíčko. Čekáte, zda se vězni svlečou, zda najdou možnost, jak uniknout z této vyčerpávající sauny. Podaří se jim to. Ale tak banálně! Jedna dívka uvolní zástrčku na dveřích a vyplíží se ven… To je vše – konec je stejně obyčejný, jednoduchý (ale pravda – i nečekaný!) jako celé pražské představení. Snad to příště vyjde lépe.
Budka, vyčerpání tanečníci, diváci a DJ FOTO ADI IONITA
V Alfredu ve dvoře se během přehlídky Romanian Pulse představila část rumunského divadla – nebo spíše tři projekty, které jsou spjaty se jmény tanečníků a choreografů: Mihaela Dancs, Farid Fairuz, Stere Popescu, Carmen Cotofana, Mircea Ghinea, Vava Ştefănescu. Netroufám si tvrdit, zda intendant divadla Ewan McLaren vybral dobře a dostatečně reprezentativně. Důležité je, že tento zlomek přivezl a divákům dopřál možnost srovnávání. Snad ne naposledy.
Komentáře k článku: Rumunská psychoterapie (No. 3)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Ewan McLaren
Všechna představení
uvedená v rámci Romanian pulse jsou spojena s Národním centrem pro tanec v Bukurešti. Jde o významnou porevoluční kulturní organizaci, která se dlouhodobě snaží vytvořit prostor pro svobodnou současnou tvorbu. I přestože se již několikrát objevily snahy o omezení jejich práce, představitelé NCDB jim dokázali odolat a ve své činnosti nadále pokračují. Příští rok hodlají uvést v Bukurešti přehlídku současné české taneční scény.
Naše organizace Motus se v rámci cyklu Východiska snaží v Česku představit práci nezávislých umělců ze střední a východní Evropy mimo jiné proto, že dlouhá léta naše umělecké scény hledí zejména na západ. Přehlížíme tak, co se děje u našich nejbližších sousedů, a připravujeme se o stovky nových obohacujících paralel i kontrastů. Nevidíme, jak se tamní umělci vyrovnávají s pětadvaceti lety tvůrčí svobody, která je ale v některých případech v porovnání s českými možnostmi bohužel stále výrazně omezována.
24.04.2014 (16.15), , Trvalý odkaz komentáře,