Zemřel Radomil Eliška
Foto archiv
Radomil Eliška
6. 4. 1931 Podbořany – 1. 9. 2019 Praha
Dirigent. Dirigoval většinu našich předních hudebních orchestrů, řídil symfonická tělesa i v mnoha evropských zemích.
Po maturitě na reálce v rodných Litoměřicích nastoupil na brněnskou Janáčkovu Akademii múzických umění, kde studoval dirigování u Břetislava Bakaly. Hře na housle se učil pod vedením Julia Remeše. Jeho dalšími pedagogy byli František Stupka, Bohumír Liška a Josef Veselka. V rámci svého absolutoria roku 1955 dirigoval Perníkovou chaloupku od Engelberta Humperdincka a Druhou symfonii Zdeňka Fibicha.
V letech 1953 až 1969 působil jako dirigent souboru Radost, pražského Československého státního souboru písní a tanců a Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. Mezi lety 1969 až 1990 byl šéfdirigentem Karlovarského symfonického orchestru, který pod jeho vedením dosáhl pozoruhodné interpretační úrovně. S orchestrem mimo jiné vystoupil na Pražském jaru, podnikl množství koncertních zájezdů (zejména do Španělska a Německa) a nahrál s ním řadu gramofonových desek a rozhlasových snímků. Poté přijal místo šéfdirigenta Západočeského symfonického orchestru (1991–1996). Také tento soubor zaznamenal velmi záhy radikální změnu svých výkonů. Odborná kritika vyzdvihovala především jeho spontánní hudebnost, výrazovou intenzitu, rytmickou pregnanci a smysl pro stavbu interpretovaných děl.
Foto Vojtěch Havlík
Mnoho českých autorů mu vděčí za premiéru svých děl, obzvláště v období jeho karlovarského působení. Během své bohaté kariéry spolupracoval s orchestry jako Česká filharmonie, Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, Symfonický orchestr Československého rozhlasu, Státní filharmonie Brno nebo Pražská komorní filharmonie. Působil také v zahraničí. Spolupracoval mj. s Drážďanskou filharmonií, Záhřebskou filharmonií, Velkým symfonickým orchestrem Všesvazového rozhlasu a televize Moskva, Rostovskou filharmonií, Filharmonií Halle, Yomiuri Nippon Symphony Orchestra v Tokiu či Filharmonií Würzburg. Své celoživotní zkušenosti zúročil při hostování v Japonsku, kde mezi lety 2004 – 2017 odřídil osmdesát dva koncertů, z nichž řada byla vydána na CD. Nejčastěji vystupoval se Sapporo Symphony Orchestra. Poprvé s ním spolupracoval v roce 2006. V roce 2008 se stal hlavním hostujícím dirigentem tohoto tělesa a v roce 2015 jeho čestným dirigentem.
Foto archiv
Významná je i jeho pedagogická činnost. Od roku 1978 vyučoval na Akademii múzických umění v Praze, kde byl v roce 1986 jmenován docentem a roku 1996 profesorem dirigování. Mezi jeho žáky patřili Jakub Hrůša, Tomáš Netopil, Leoš Svárovský, Jaroslav Brych, Vojtěch Spurný, Tomáš Brauner, Marko Ivanović, Lukáš Vasilek, Marek Štryncl a řada dalších.
Byl držitelem řady ocenění. V letech 1974 a 1984 obdržel medaile Bedřicha Smetany, v letech 1978 a 1985 medaile Leoše Janáčka. Roku 1972 obdržel cenu Krajského národního výboru v Plzni a v roce 1979 cenu Svazu českých skladatelů a koncertních umělců. Zasloužilým umělcem byl jmenován v roce 1984. Od roku 2001 do roku 2013 byl předsedou Společnosti Antonína Dvořáka.
Komentáře k článku: Zemřel Radomil Eliška
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
