Zlatá sedmnáctá Flora (No. 3)
Pondělní festivalový den měl pomalý rozjezd, ale v cíli bylo tolik energie, že by se dala krájet a po kouskách prodávat do zásoby na horší časy.
Košičan 3 – festivalová klasika Ondara a Petara FOTO ARCHIV SOUBORU
Začlo se až v podvečer, kdy se podkrovím jezuitského Konviktu vostopět proháněl Košičan 3, festivalová klasika Ondara a Petara. Mix scénovaného rozhlasového pořadu s improvizací a scénickým čtením. Rozhlasová noční jízda pro festivalové návštěvníky osamělé, opuštěné a neúspěšné. Humor je to příjemný, na první seznámení s divadlem Vosto5 určitě reprezentativní kus, ale pravidelného návštěvníka festivalu už asi ničím nepřekvapí. Přec jen za těch devět let, co to kluci hrají, už těch stanic byla fůra, Olomouc nevyjímaje. Včerejší jízda byla navíc trošku pomalejší a místy se vlekla. Noví cestující ale byli nadšeni, že využili služeb právě tohoto podniku. A ti pravidelní se těšili na večerní improvizaci. Příští zastávka: tři Poláci na baletizolu.
Navigation song DB303 varšavské taneční skupiny Teatr Tańca Zawirovania FOTO JIŘÍ DOLEŽEL
Další stanice byla v klubu S-cube, který organizátoři pro potřeby festivalu přetvořili z ušmudlaného hudebního klubu pro omladinu na útulný středně velký divadelní sál. Představení Navigation song DB303 varšavské taneční skupiny Teatr Tańca Zawirovania bylo složeno z několika zajímavých obrazů, které však neměly dostatečnou sdělnost, aby udržely pozornost na ne příliš originální taneční styl a nejasný děj. Nejpoutavější byly pasáže, kdy se taneční projev ironizoval animálními motivy, skřeky, pokrouceností končetin, hopsáním a grimasami. Kontrast s vážnými tanečními pasážemi by byl větší, nebýt nepřesností v hromadné choreografii. Tematicky mladí Poláci přispívají k ultimátnímu vyrovnání se s válečnou historií 20. století a neukotveností vlastní identity. V závěru píseň obstojně graduje. Tři tanečníci roztáčí podivný, místy trefně ironizující odzemek za zvuků „wagnerovsky“ romantického doprovodu. Navigation song svědčí o tom, že polská taneční scéna poslední dobou zřejmě trochu tápe.
Vrcholem večera byl site-specific projekt Seasoning nizozemského souboru United C. FOTO JIŘÍ DOLEŽEL
Vrcholem pondělního večera byl site-specific projekt nizozemského souboru United C ve spolupráci s Divadlem na cucky. V prostorách nového barokního sídla Divadla na cucky – bývalé kanovnické rezidenci obklopující obdélníkové nádvoří – vznikla řada zákoutí pro divadelně-pohybovou instalaci Seasoning. Diváci sledovali výjevy z nádvoří i procházeli budovou. Vše bylo podbarveno pulzující živou hudbou kapely MINDPARK. Stejně pulzovalo i představení. Klidné pasáže tanečního duetu na balkóně střídal divoký opilecký tanec na autě i v jeho útrobách. Dvě nahé dívky ve freskovém sále vás mlčky, nehybně zvou na exkurzi. Exkurzi do vlastního těla. Něha mezi střepy. Obrazy gradují, unáší diváka směrem k tanečnímu klání. Precizní tanec o lásce a závislostech. Zběsilost i křehkost. Vztahový koloběh končící úlevným skoncováním se sebetrýzní. Energetické šlehy a samá krásná těla. Kytarové plochy odrážející se od barokních stěn. Bouřlivý potlesk. Seasoning je silný zážitek především díky géniu loci a soustředěným tanečním i hudebním výkonů. Kdo nestihl, může to dohnat ještě v úterý a ve středu.
Divadelně-pohybová instalace Seasoning FOTO JIŘÍ DOLEŽEL
O divadelní závěr v šapitó se opět postarala Vosto5. A náš vlak skončil tam, odkud vyjel – na Konviktu a u kvalitního humoru. Improvizace má o budoucnost postaráno, mladí si ji oblíbili, a to je dobře. V publiku se to hemžilo sedmnáctkama. Po povedené taškařici se v šapitó konečně off programově tančilo. Když začne hrát DJ, jsme tanečníci všichni, baletizol nebaletizol, zima nezima.
Komentáře k článku: Zlatá sedmnáctá Flora (No. 3)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
